Hek František Vladislav

obrozenecký spisovatel

* 11.04.1769 v Dobrušce
† 04.09.1847 v Kyšperku (Letohrad)

Narodil se v rodině dobrušského kupce. Základní vzdělání získal v dobrušské městské škole. V roce 1779 odchází do Prahy, kde dokončil nejprve normální školu a od roku 1782 navštěvoval piaristické gymnázium. V Praze se dostal do styku s českou vlasteneckou společností (české divadlo, Krameriovo nakladatelství). Ve druhé polovině 80. let se vrací do Dobrušky, kde postupně přebírá otcovu kupeckou živnost. V roce 1792 se oženil. Ve svém krámku Hek nejenom obchoduje, ale také půjčuje české knihy a noviny. Byl jedním z venkovských zástupců Krameriovy České expedice. Ve svém dalším vzdělávání pokračoval jako samouk. Jeho knihovna čítala úctyhodných 3.284 svazků (roku 1806), mezi nimiž byly spisy filozofické, historické a přírodovědné. Hek se rovněž pokoušel o uvedení českého divadelního představení, což mu bylo opočenskou vrchností zakázáno. Jeho prosperující obchod byl zničen při velkém požáru města 9. května 1806. Další existenční svízel mu přinesly důsledky rakouského státního bankrotu v roce 1811. V roce 1806 nastoupil v Dobrušce jako kaplan J.L.Ziegler (později působil v Dobřanech v letech 1809 - 1817). V něm nalezl Hek přítele a spolupracovníka při vlastenecké práci. V tomto období také Hek nejvíce publikuje. Jeho nejvlastnějším výrazovým prostředkem byl epigram, často satiricky zaměřený. Heka právem nazýváme prvním novočeským satirikem. V roce 1820 vydává svůj nejvýznamnější spis - "Veliký pátek" - v němž ostře kritizuje tehdejší dobrušské maloměstské nešvary. Publikování "Velikého pátku" mu vyneslo soud a následnou konfiskaci spisu. Dobrušskými mocipány byl Hek až do svého odchodu z města neustále perzekvován a pronásledován. V roce 1821 mu umírá manželka, o rok později prodává zbytky svého majetku v dražbě a opouští Dobrušku. V dalším jeho životě jsou významné zejména jeho pobyty v Ochranově, kde překládal potomkům bratrských exulantů staré dokumenty z češtiny do němčiny. Z 30. a 40. let pocházejí také nejznámější Hekova hudební díla. Poslední léta svého života strávil Hek u své provdané dcery Ludmily Štolovské v Kyšperku (dnešní Letohrad). Hekův vlastní životopis použil Alois Jirásek jako jeden z podkladů pro svůj pětidílný román o českém národním obrození "F.L.Věk". V Hekově rodném domku v Dobrušce byla v roce 1972 otevřena stálá expozice Městského muzea, připomínající život a dílo této jedné z nejznámějších obrozeneckých osobností.