Sbírka obrazů patří k početně nejbohatším a nejrozsáhlejším fondům dobrušského muzea. A nejenom početně. Naše muzeum se může pochlubit celou řadou unikátních obrazů, které by ráda vlastnila i muzea či galerie daleko proslulejší.
K historicky nejcennějším obrazům dobrušských muzejních sbírek patří bezesporu prvotiny světově proslulého malíře Františka Kupky. Aby nedošlo k omylu. Jde skutečně o historicky, nikoliv umělecky nejcennější Kupkova díla. Ta jsou umístěna ve světových galeriích, jako například v pařížském Louvru, v newyorském muzeu moderního umění, nebo v německých a rakouských muzeích a galeriích. Reprezentativní Kupkovu sbírku vlastní také pražská Národní galerie a nedávno otevřená galerie paní Medy Mládkové v Sovových mlýnech rovněž v Praze. Kupkova dobrušská díla jsou však unikátní tím, že jde o první známá díla tohoto autora z doby, kdy byl vlastně ještě chlapcem, či dospívajícím mladíkem. Všechny Kupkovy prvotiny byly v posledním desetiletí minulého století odborně restaurovány a jsou nyní umístěny v reprezentačních prostorách dobrušské radnice, v souladu s přáním umělcovým. Tři z nich byly před deseti lety zapůjčeny na dosud největší světovou výstavu Kupkových obrazů do Japonska.
Nejpočetněji zastoupenou malířkou je v našich muzejních sbírkách Věra Jičínská, představitelka neorealistického malířství dvacátého století. Její obrazy se do Dobrušky dostaly jako součást rozsáhlého daru rodiny Laichterovy v sedmdesátých letech minulého století. Jsou zde zastoupeny všechny malířské techniky, kterými Jičínská tvořila: grafika, kresby, akvarely, či oleje. Řada obrazů byla inspirována krajinou Orlických hor, zejména okolím Říček, kde se svým manželem Prokopem Laichterem ráda pobývala. K jejím oblíbeným motivům patřila také Dobruška, zejména kostel sv. Ducha, který mnohokrát ztvárňovala.
Také obrazy jejího manžela Prokopa Laichtera tvoří značnou část obrazové muzejní sbírky. Najdeme mezi nimi rozměrná plátna s mystickými tématy stejně jako realistické krajiny, prozrazující malířovu lásku k Orlickým horám a rodné Dobrušce. Z Laichterova díla se dochovalo také značné množství skic a kresebných studií.
Muzeum se snaží o to, aby v jeho sbírkách bylo svými obrazy zastoupeno co největší množství regionálních umělců, a to jak profesionálních, tak i amatérských. Ze současných autorů zde naleznete práce Miloše Pošara stejně jako Josefa Benedikta, či Karla Štětiny. Tzv.lidové malířství reprezentují například obrazy Václava Dintara. Ze starších regionálních autorů je zde ještě svými kresbami zastoupen Karel Michl. Muzeum uchovává také početnou sbírku grafických děl Františka Matouška.
Obrazy v dobrušském muzeu poskytují dostatečně reprezentativní průřez tímto druhem umění v celém regionu Dobrušska. Postupně je sbírka doplňována o další přírůstky, zejména současných autorů. Protože jde o záležitost finančně dosti náročnou, je sbírka rozšiřována především o dary, a to jak od umělců samotných, tak i od vlastníků jejich děl. Tak se i v loňském roce rozrostla naše obrazová galerie o nové přírůstky, jimiž muzejní sbírky obohatil dárce, který na své vlastní přání nechce být jmenován. I tak mu touto cestou děkujeme a věříme, že najde své následovníky.
Obrazy z muzejních sbírek, ale i díla zapůjčená, jsou častým předmětem výstav. Alespoň dvě čí tři muzejní výstavy jsou každoročně věnovány výtvarnému umění, především pak současným tvůrcům. Stejně tak tomu bude i v roce letošním. Také tímto způsobem chceme naši veřejnost seznamovat s bohatstvím výtvarného umění našeho regionu v současnosti i v dobách minulých.
František Kupka, Firemní štít | Josef Benedikt, Kostel sv. Václava |
Václav Dintar, Stará zvonice na vesnickém hřbitově | Věra Jičínská, Kostel sv. Ducha v Dobrušce |
Karel Štětina, Domek F. L. Věka |
Publicita