Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky
Úvodní fotka Infocentrum
Úvodní fotka Kino 70
Úvodní fotka Městská knihovna
Úvodní fotka Vlastivědné muzeum
Úvodní fotka Kulturní dům
Úvodní fotka Bazén a koupaliště
Úvodní fotka Městský stadion
Úvodní fotka Sportovní hala
Úvodní fotka Sokolovna

Významná místa Dobrušky

Počátky města sahají do středověku, kdy na křižovatce obchodních cest vyrostla osada Leštno, která později převzala po svých feudálních pánech název Dobruška. První písemná zpráva o Dobrušce je z roku 1320, ve kterém Mutina z Dobrušky stvrzuje měšťanům právo vařit pivo a osvobozuje je od robotní povinnosti. Období od konce 15. do 17. století patří k největšímu rozkvětu města, jež se těšilo podpoře nových majitelů opočenského panství Trčků z Lípy. Po požáru v roce 1565 vyrůstá na spáleništi nové renesanční město a jeho dominantou se stává radnice. 18. století přineslo baroko a s ním přestavbu děkanského kostela sv. Václava. Závěrem 18. a v 19. století byla Dobruška jedním z podorlických center národního obrození.

mapa

 
  1. Dům č.p. 40 - rodný dům Marie Anny Ježkové (1773-1821), manželky národního buditele Františka Vladislava Heka.
  2. Mariánský (morový) sloup - sochařská dominanta náměstí F. L. Věka s postavami sv. Václava, Jana Nepomuckého, Františka Xaverského a Floriána pochází z roku 1733. Autory jsou Ondřej Deckera a vamberecký sochař Jan Melnický.
  3. Radnice - dominanta města s věží vysokou 45 metrů. Byla postavena ve II. pol. 16. století. Ve věži radnice jsou instalovány expozice muzea, věnované dějinám města a hrdelnímu právu, v reprezentačních prostorách se nachází minigalerie prvotin světoznámého malíře Františka Kupky.
  4. Dům č.p. 17 (F. L. Věk) - na fasádě je umístěna deska s nápisem "Zde žil národní buditel a spisovatel F. L. Věk od r. 1773-1823". V letech 1903-1904 po požáru dochází k přístavbě 2. patra a následně k secesní výzdobě průčelí tehdejšího hotelu Rýdl. Dne 15. srpna 1904 se ve 2. patře s okny na náměstí  ubytoval na celé dva týdny univerzitní prof. T. G. Masaryk, pozdější prezident ČSR.
  5. Dům č.p. 23 - zde stála městská brána zvaná Krajská, zbořená v roce 1806.
  6. Dům č.p. 26 (U Zlaté růže) - dne 14. 11. 1843 se v něm narodil Karel Lier, významný český herec a později ředitel Švandova divadla na Smíchově, který zemřel v Praze 4. 10. 1909.
  7. Bytový dům č.p. 856 - Na Budíně - do roku 1806 zde stávala jedna z městských bran, která se nazývala Solnická.
  8. Židovská synagoga - dům č.p. 46 na Šubertově nám. Původní stavba vznikla v 18. století. Současná novogotická podoba pochází z roku 1867, kdy byla synagoga po požáru přestavěna.
  9. Dům č.p. 45 - na Šubertově náměstí - původně rabínský dům, později pošta, odkud vyšla mylná informace, na jejímž základě byl v Dobrušce již 5. října 1918 vyhlášen konec války a rozpad Rakouska Uherska. Nyní je zde městské muzeum. Zajímavostí je dochovaná očistná lázeň - mikve.
  10. Kovárna - dům čp. 364 v Kostelní ulici - byla postavena v klasicistním slohu v roce 1807. V současnosti je plně funkční, své řemeslo zde provozuje kovář Ondřej Požár. 
  11. Dům č.p. 360 - v Kostelní ulici - rodný domek Ph.Dr.h.c. Jana Laichtera (18. 12. 1856 - 31. 10. 1946), významného nakladatele a jeho bratra JUDr. Josefa Laichtera, spisovatele a autora románu z dobrušského prostředí Sychrova éra. Syn Jana Laichtera - akademický malíř Prokop Laichter (18. 9. 1898 - 22. 8. 1975) daroval domek městu Dobruška.
  12. Dům č.p. 323 - v ulici Fr. Kupky - nese název Dům Františka Kupky. Nachází se zde muzejní expozice, provázející celým životem malíře a průkopníka abstraktní tvorby Františka Kupky, který v něm prožil v letech 1872-1889 své mládí.
  13. Rodinný pivovar Rampušák - čp. 267 v Křovické ulici - první zmínka o pivovaru pochází z roku 1565 v souvislosti s velkým požárem města. Historie dobrušského pivovarnictví je zřejmě ještě starší, protože tzv. Mutinovo narovnání z roku 1320 potvrzuje měšťanům v Dobrušce právo várečné.
  14. Kostel sv. Václava a děkanství - první písemný doklad o tomto kostele je z roku 1350. Součástí kostelního areálu je raně barokní zvonice. Stará kostelní krypta ukrývá pozůstatky nejstarších donátorů - pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy.
  15. Dům č.p. 3 - v Kostelní ulici - v těchto místech stávala do roku 1820 městská brána zvaná Horská. V r. 1732 byla v těchto místech prolomena branka umožňující přístup ke kostelu.
  16. Dům č.p. 6 - v Kostelní ulici - zde se dne 25. 6. 1843 narodil Josef Archleb, starosta města v letech 1887-1897, hlavní iniciátor rozvoje průmyslového podnikání v Dobrušce. Zemřel 19. 11. 1913. Od roku 1885 až do své smrti 10. 10. 1888 zde žil na odpočinku děkan P. Josef Mnohoslav Roštlapil.
  17. Dům č.p. 8  - v Kostelní ulici - zde se 27. 3. 1849 narodil dramatik František Adolf Šubert, první ředitel Národního divadla. Byl to také dům radního Mikuláše Doubravy, tajného evangelíka, jehož postavu literárně ztvárnil Alois Jirásek v románu Temno.
  18. Renesanční dům č.p. 14 - náměstí F. L. Věka - stará radnice ze 16. století, původní sídlo městské samosprávy. Rozsáhlé sklepy sloužily až do 18. století jako vězení. Ve dvoře byla mučírna. Podloubí, která se zde dochovala, obklopovala až do 19. století celé náměstí a Kostelní ulici.
  19. Dům č.p. 15 - náměstí F. L. Věka - v těchto místech stávala v roce 1842 městská brána zvaná Vodní nebo Novoměstská, bývalo zde i vězení pro dlužníky.
  20. Dům č.p. 187 - v Novoměstské ulici - tzv. Rýdlova vila byla postavena v roce 1919 podle projektu významného čs. architekta Jana Kotěry. V I. patře se nachází jedna ze stálých expozic vlastivědného muzea - Vojenská geografie. 
  21. Dům č.p. 185 - v Novoměstské ulici - rodný domek F. V. Heka (F. L. Věka) - jedna z nejvýznamnějších památek města, v níž se roku 1769 narodil velký vlastenec, hudebník a kupec. Od roku 1972 je zde stálá expozice připomínající Hekův život a jeho dílo. 
  22. Dům č.p. 114 - v Pulické ulici - pečlivě udržovaná roubená stavba se řadí mezi lidovou architekturu 18. století a je ukázkou dřívější předměstské zástavby Dobrušky.
  23. Pískovcová socha sv. Vavřince - v Pulické ulici - stojí mezi kaštany u potoka Brtvy. Jedná se o kopii z roku 1892. Originál od Ondřeje Deckera je umístěn v lapidáriu ve sklepních prostorech rodného domu F. V. Heka.
  24. Dům č.p. 127 - v Pulické ulici - rodný domek Jiřího Novotného (1763-1805), dědečka největší české spisovatelky Boženy Němcové.
  25. Dům č.p. 100 - v Opočenské ulici - na tomto místě stával dům, v němž žil Alois Beer (27. 2. 1833 - 10. 10. 1897), písmák, malíř samouk a kronikář. 
  26. Archlebovy sady - na místě, kde stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého, bývalo jedno ze tří popravišť. Odsouzenci zde byli popravováni zvlášť krutými způsoby - zahrabáváním zaživa, čtvrcením, upalováním a lámáním kolem. První známá poprava byla vykonána 3. 2. 1588 a poslední 18. 8. 1735. 
  27. Dům č.p. 481 - v Nádražní ulici - byl postaven r. 1910 v secesním slohu. Autor projektu stavitel Jirsák vilu navrhl pro továrníka Slavíka. V současnosti je sídlem firmy Jech CZ (výrobce kvalitních sedacích souprav), která se zasloužila o obnovu celého areálu, v němž se v minulosti vyráběly zemědělské stroje.
  28. Na Novoměstském kopci vpravo od silnice, kde stojí socha Nejsvětější Trojice z roku 1809 a kde se dodnes udržel název "Na Stínadlech", stávalo druhé dobrušské popraviště.
  29. Židovský hřbitov - v Křovické ulici - nejstarší náhrobek židovského hřbitova pochází z roku 1688. Historickou zvláštností je společný hrob židovských vojáků rakouské armády, padlých v roce 1866 v bitvě u Náchoda.
  30. Kostel svatého Ducha se hřbitovem - renesanční stavba ze 16. století, jedna z nejkrásnějších v Podorlicku. Na zvonici (1686) je upevněn zvon z roku 1588, který ulil zvonař Eliáš z Hradce Králové. V kostelíku je pohřben rytíř Andreáš Nejman z Ryglic a Lövensteinu, donátor kostela (náhrobek z roku 1632). Pod zvonicí byla v letech 1767-1782 poustevna. Při přestavbě r. 1760 byl kostelík upraven v barokním slohu. Další úprava proběhla v letech 1890-1896. V roce 1872 byl u kostelíka zřízen nový městský hřbitov. Roku 1918 byla ke hřbitovu vysázena lipová alej, která se v roce 2022 stala Alejí roku Královéhradeckého kraje. Do konce 50. let 20. století se zde konaly slavnostní Svatodušské poutě.

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
29
3
30
4
1
3
2
4
3
3
4
3
5
3
6
3
7
4
8
4
9
3
10
3
11
4
12
3
13
4
14
5
15
6
16
5
17
4
18
4
19
4
20
4
21
4
22
4
23
5
24
5
25
5
26
5
27
3
28
3
29
3
30
4
31
6
1
3
2
4

Aktuální počasí

dnes, středa 29. 5. 2024
slabý déšť 20 °C 11 °C
čtvrtek 30. 5. slabý déšť 17/10 °C
pátek 31. 5. slabý déšť 21/10 °C
sobota 1. 6. slabý déšť 22/13 °C

Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

Fotogalerie

Poslední přidaná fotografie

Certifikáty

CertifikátCertifikátCertifikát

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Publicita

mapa

nahoru