Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky
Úvodní fotka Infocentrum
Úvodní fotka Kino 70
Úvodní fotka Městská knihovna
Úvodní fotka Vlastivědné muzeum
Úvodní fotka Kulturní dům
Úvodní fotka Bazén a koupaliště
Úvodní fotka Městský stadion
Úvodní fotka Sportovní hala
Úvodní fotka Sokolovna

Rukopisy

Součástí archivní sbírky jsou i rukopisy. A je třeba hned říci, že součástí, jež patří k nejzajímavějším a historicky nejcennějším. Archivní sbírka dobrušského muzea obsahuje celkem 73 rukopisů, které vznikaly v období od 16. do 20. století.

Tématicky jsou rukopisy v našem muzeu dále rozděleny na modlitby a nábožné písně, pocházející z doby od poloviny 18. století až do století 19., lékařské rukopisy (nejstarší jsou z konce 18. století a nejmladší z roku 1839 a divadelní hry (1842-1907), které si většinou opisovali pro svou potřebu dobrušští divadelní ochotníci, nebo zde zůstaly po některé z kočovných divadelních společností. Součástí sbírky rukopisů jsou i učební pomůcky (1833-1847). Zvláštností je opis Koldínových Práv městských z roku 1689 s pozdějšími kronikářskými zápisy.

Dobrušské muzeum také uchovává nedávno zrestaurovaný rukopis P. Josefa Spirocha Pamětní kniha kostela sv. Ducha v Dobrušce se zápisy o léčivé vodě a kapli P. Marie ve Studánce z let 1760 - 1766. V něm je také obsažena pověst o zázračném uzdravení dobrušského sládka Tmeje ze slepoty a zápisy o dalších uzdravených nemocných.

Další rukopisy jsou obsaženy v pozůstalostech po dobrušských osobnostech, které jsou v mnoha případech rovněž uloženy v dobrušském muzeu. Nejrozsáhlejší je rukopisná pozůstalost Aloise Beera, kterou tvoří 66 sešitů a množství dalších jednotlivin. Celkem to představuje na tři a půl tisíce stránek, které jsou nyní badatelům a zájemcům k dispozici také v elektronické podobě.

Najdeme zde i rukopisy Josefa Drejsla o tkalcovství a hudební rukopisy jeho syna Radima, či kronikářské záznamy Josefa Cvrčka. Pro poznání nedávné minulosti našeho města jsou přínosné rukopisné vzpomínky Bohumila Frinty nebo Josefa Hartvicha. Muzeum vlastní i velmi vzácný rukopis mravoučného díla Františka Vladislava Heka Marnotratný syn.

Z dalších rukopisů memoárového charakteru uveďme alespoň Paměti dobrušského radního Jana Hoňka z 19. století, vzpomínky Josefa Hušáka (Cháborského) na jeho legionářskou anabázi, nebo paměti Josefa Petříka, Václava Viravského, Václava a Theodora Zmatlíkových , či Adolfa Žalského. Do oddílu rukopisů patří i části literárních pozůstalostí po významných osobnostech české kultury, jako byli například dramatik a publicista František Adolf Šubert, ředitel Národního divadla, členů rodiny Laichterovy, nebo učitele a spisovatele Karla Michla.

Mezi velmi vzácné rukopisy patří kronikářské záznamy Václava Křečka, přibližující život našeho města a regionu ve druhé polovině 18. a v první polovině 19. století. Je zde také značná část rukopisné pozůstalosti děkana a prvního historika našeho města Josefa Mnohoslava Roštlapila, domašínského kronikáře Antonína Rejzka, ale patří sem také (i když již psané na počítači) kroniky Vladislava Balcara, dopsané v roce 2001. Podstatnou část rukopisných materiálů dobrušských muzejních sbírek tvoří právě kroniky. A tak si připomeňme alespoň dvě vyznání starých kronikářů, která nám ve svých rukopisech zanechali. První z nich zanechal Josef Mnohoslav Roštlapil. "Neboť mně, do spisování této pamětní knihy čím dále tím více se zabravšímu, o to již nejvíce běželo, bych nijaké paměti města Dobrušky a jeho vůkolí se dotýkající neopomíjel - ale raději všecky klásky a zrnka, jež jsem nalezl a jichž jsem se jen dopíditi mohl, pro budoucí paměť sebral a v této knize uloživ je zaznamenal a zachoval."

Druhé vyznání je z pera domašínského kronikáře Antonína Rejzka z roku 1960. "Ke zpracování této monografie (tj. Historie obce Domašína) vedla mne láska k historii a především myšlenka uchovat budoucím generacím minulost naší obce. Již jako chlapec zajímal jsem se o historii a když dostaly se mi do rukou knihy Roštlapila a Flesara, tu vznikla ve mně myšlenka a tajná touha zpracovat podobně historii naší obce. Vyptával jsem se starých pamětníků a činil poznámky k pozdějšímu použití.

Mnohé by časem upadlo v zapomenutí a jen písemnými záznamy zůstane uchováno budoucím generacím, pokud ony budou mít o historii zájem. Je mým přáním, aby budoucí potomci přijali moje životní dílo tak, jak jsem je mohl dle svého nejlepšího svědomí napsat a aby mi odpustili případné nedostatky nebo omyly."

Staré rukopisy, uložené v muzejních sbírkách, si zaslouží naši úctu a uznání. Jsou nenahraditelným pramenem poznání minulosti, pramenem, do něhož jeho autoři vkládali kromě svého talentu a umu také ještě navíc - své srdce.

Hekův rukopis Marnotratný syn
Hekův rukopis Marnotratný syn
Opis Koldínových městských práv
Opis Koldínových městských práv
Rejzkova domašínská kronika
Rejzkova domašínská kronika

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
27
3
28
3
29
3
30
4
31
6
1
4
2
5
3
5
4
4
5
5
6
4
7
5
8
5
9
6
10
4
11
5
12
5
13
5
14
5
15
5
16
5
17
5
18
5
19
6
20
5
21
5
22
4
23
4
24
5
25
5
26
5
27
5
28
4
29
4
30
4

František Kupka

František Kupka [nové okno]

Aktuální akce

Loutková Dobruška

Výstava dřevořezeb

Fotogalerie

Poslední přidaná fotografie

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Publicita

mapa

nahoru