Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky
Úvodní fotka Infocentrum
Úvodní fotka Kino 70
Úvodní fotka Městská knihovna
Úvodní fotka Vlastivědné muzeum
Úvodní fotka Kulturní dům
Úvodní fotka Bazén a koupaliště
Úvodní fotka Městský stadion
Úvodní fotka Sportovní hala
Úvodní fotka Sokolovna

Drejsl Radim

Radim Drejslhudební skladatel

* 29.04.1923 v Dobrušce
† 20.04.1953 v Praze

Je tomu již nějaký čas, kdy se několik lidí z okruhu hudby a historie spojilo v myšlence připomenout veřejnosti hudebního skladatele Radima Drejsla. Nemáme teď na mysli éru před rokem 1989, kdy byl oslavován zejména jako skladatel budovatelských písní, ale roky 2009–2013, kdy se do budování tak trochu jiného obrazu dobrušského rodáka pustili jeho pokračovatelé a přátelé.

Impulz k celému snažení, obnovit vzpomínku na významného dobrušského rodáka, dali pamětníci Vlastimil Železník, učitel hudby, a Luboš Sluka, hudební skladatel a důvěrný přítel Radima Drejsla. Stalo se to proto, že jim vadil poněkud zkreslený pohled na dílo a osobnost tohoto hudebního skladatele. Pokud ho někdo znal, tak většinou pouze jako vedoucího Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a jako skladatele pokrokových revolučních písní. Málokdo ale věděl, že to byl také nejnadanější mladý skladatel vážné hudby poválečné generace umělců.

Právě propagaci Radima Drejsla jako skladatele vážné hudby a znovuobjevení jeho skladeb si dalo za cíl nezávislé sdružení Dobrušská klasika (členové: Jana Poláčková, Pavel Svoboda, Václav Pavel a Stanislav Kupka), které se již několik posledních let snažilo o propagaci klasické hudby v Dobrušce, ve spolupráci s dobrušským vlastivědným muzeem a jeho tehdejším vedoucím Jiřím Machem. Prvním úkolem bylo zmapovat notový materiál a shromáždit ho v muzeu. Toto se podařilo a zachovalé notové záznamy Radima Drejsla jsou archivovány jak na CD, tak v podobě fotokopií (i několika originálů) v muzejním archivu).

Logo Dobrušské klasikyPro oživení vzpomínek pamětníků a představení tohoto dobrušského rodáka i mladší generaci byl v roce 2010 sestaven vzpomínkový pořad zaměřený na osobnost Radima Drejsla nejen jako hudebníka, ale i kamaráda a člověka milujícího svoji rodinu i své rodné město. Tohoto vzpomínkového pořadu se zúčastnil také synovec Radima Drejsla pan Pavel Sisr, se kterým se pořadatelům podařilo navázat úzký kontakt. Mezi jinými vystoupil například i klavírista, skladatel, pedagog, člen České filharmonie Praha a dobrušský rodák Jaroslav Šaroun, který pomohl s interpretací Drejslovy hudby. Veškeré Drejslovo hudební dílo rozebral hudební teoretik a pedagog Jaromír Havlík, který je odborníkem na moderní vážnou hudbu a také spoluautorem této publikace.

Podobné vzpomínkové pořady se konaly vícekrát. V roce 2012 byl do Dobrušky pozván režisér Vojtěch Jasný, který se spolu s Radimem Drejslem zúčastnil zájezdu Armádního uměleckého souboru do Číny v roce 1953. Společně s Karlem Kachyňou vytvořil i barevný dokumentární film s názvem Lidé jednoho srdce, mapující události tohoto zájezdu. Na setkání s režisérem byl promítnut sestřih, který Vojtěch Jasný doplnil o své vzpomínky na celou událost i na osobnost Radima Drejsla.

Vrcholem snažení o připomínku osobnosti dobrušského rodáka byly oslavy devadesátého výročí narození a šedesátého výročí úmrtí Radima Drejsla v dubnu roku 2013. Jejich součástí byl koncert sestavený výhradně z jeho vrcholných děl. Hudební stránku koncertu zajišťoval jeden ze členů Dobrušské klasiky Stanislav Kupka. Hudebníky zkontaktoval Pavel Svoboda a nastudování všech skladeb zajišťoval Jaroslav Šaroun, který také většinu vystupujících interpretů doprovázel na klavír. Výročí doplnila výstava Hudební tradice Podorlicka a stejnojmenná konference, pořádané vlastivědným muzeem. Na symposiu zazněly referáty, které mapovaly celou hudební historii Dobrušky i našeho regionu. Všechny referáty byly následně vydány jako soubor na DVD nosiči spolu se zvukovými ukázkami skladeb asi třiceti významných hudebních osobností regionu. Tento materiál slouží i nadále jako ucelený přehled případným dalším badatelům po stopách hudby našeho regionu.

V roce 2023 jsme si připomněli 100. výročí narození a 70. výročí tragického předčasného úmrtí Radima Drejsla – jedné z nejnadanějších osobností hudební kultury regionu. Již při minulých setkáních bylo přislíbeno uctění jeho odkazu ve formě památníku instalovaného v místě, kde žil a tvořil. V roce 2023 tento slib dostál realizace, a spolu s ním byl sestaven program nazvaný Dny Radima Drejsla.

20. dubna  uctila skupina, která se na přípravách podílela, památku hudebního skladatele v místě a dni jeho úmrtí v Praze. 25. dubna byla uspořádána přednáška Stanislava Kupky, spoluautora předkládané publikace a odborníka na život a dílo Radima Drejsla, v jejímž rámci zaznělo několik Drejslových skladeb, byl promítnut dobový dokument a již tradičně závěrečnou píseň Drejslovi věnoval ženský pěvecký spor Vlasta. V průběhu podvečera byla veřejnosti představena doprovodná publikace spolu s výstavou mapující osobní a profesní život jubilanta Radim Drejsl / 100. Vrcholem Dnů Radima Drejsla pak bylo 27. dubna 2023 odhalení památníku v ulici V Zahradách v Dobrušce za účasti významných hostů.

Věříme, že najdeme své pokračovatele. Uchování paměti je cenná složka lidského bytí a je důležité historii  (stejnou měrou regionální i světovou) náležitě připomínat a její poselství chránit.

Život a dílo Radima Drejsla

Radim se sestrou Věrou se narodili v čp. 440 v dnešní ulici Radima Drejsla. S rodiči se v roce 1933 přestěhovali do domku čp. 195. Ulice byla roku 1955 nově pojmenována V Zahradách, do té doby jméno nenesla. Dne 5. září 1959 byla za účasti vzácných hostů na fasádě domu odhalena pamětní deska Radimu Drejslovi. Desku odhaloval osobně tehdy jednaosmdesátiletý Zdeněk Nejedlý, bývalý československý ministr školství, vysokoškolský pedagog a hudební historik. Ve vlastnictví rodiny byl dům až do roku 1972, kdy byl odprodán Městskému národnímu výboru v Dobrušce. V roce 1973 v něm byla za účasti Armádního uměleckého souboru a dalších hostů slavnostně otevřena pamětní síň v pracovně – jakési muzeum Radima Drejsla, které fungovalo asi do roku 1986. Objekt byl z důvodu špatného technického stavu demolován v roce 2001. Na parcele se nyní nachází pouze otisk základů domu a několik stromů, pozemek je v soukromém vlastnictví.

Dům, kde žila rodina Drejslova, čp. 195

Dům, kde žila rodina Drejslova, čp. 195, ulice V Zahradách Dobruška na fotografiích z 60. let 20. stol., archivní sbírka VMD, K126
 

Krátký život výjimečného umělce

Radimův tatínek Josef Drejsl (8. 7. 1889 v Kramolné, okres Náchod – 5. 9. 1972 v Dobrušce) byl jedním z předních odborníků v oboru stuhárenství, jemuž se věnoval téměř celý život. Po válce pracoval jako mistr v dobrušských továrnách na stuhy, o několik let později se rozhodl k budování stuhařiny v pohraničním Krnově. Vyučoval také nové mladé stuhaře a vytvářel pro ně výukové materiály. Uvažujeme-li nad dětstvím Radima Drejsla, jistě není na škodu si uvědomit, že jeho otec byl jedním z organizátorů a přímých účastníků zpěváckého hnutí v Dobrušce. Za své zásluhy a obětavost  byl v roce 1930 po mnohaletém působení jmenován dokonce předsedou zpěváckého spolku Dobroš. Také syna vychovával k hudbě. V osmi letech ho nechal zapsat na hodiny klavíru k panu učiteli Jaromíru Šenkýřovi a koupil mu domů pianino.

V roce 1934 přešel Radim Drejsl z prvního ročníku Měšťanské školy v Dobrušce do sekundy Gymnázia v Rychnově nad Kněžnou. Po složení maturitní zkoušky s vyznamenáním v roce 1942 byl bez problémů přijat ke studiu na pražské konzervatoři k profesoru Karlu Janečkovi. Konzervatoř absolvoval roku 1946, od podzimu téhož roku nastoupil na AMU do třídy Pavla Bořkovce a brzy se stal jedním z nejlepších žáků. Masivní náborová kampaň komunistů přesvědčila mnohé upřímně cítící mladé lidi – mezi nimi i Radina Drejsla – ke vstupu do KSČ (v dubnu 1947). Pro Dobrušku v té době zajišťoval řadu koncertů pražských umělců, mimo jiné pomáhal s přípravami na oslavy F. A. Šuberta. V prosinci 1949 se Radim Drejsl ještě jako posluchač AMU stal uměleckým vedoucím Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého.

Radim Drejsl jako absolvent konzervatoře, mezi léty 1945 - 1950V roce 1950 ukončil studia na AMU s vyznamenáním. Poté se Radim Drejsl věnoval zejména organizaci a uměleckému řízení armádního souboru. AUS účinkoval pod jeho vedením v Praze a v různých městech včetně Dobrušky, ale také na zahraničních zájezdech v Polsku, Maďarsku, Sovětském svazu a Číně. Ze zájezdu do Číny si jednak přivezl řadu suvenýrů a darů, z nichž mnohé budou součástí výstavy v Hotelu Dobruška, jednak byl o jejich pobytu ve spolupráci režisérů Karla Kachyni a Vojtěcha Jasného natočen celovečerní dokumentární film Lidé jednoho srdce.

O svých cestách zde hrdý rodák ještě v březnu roku 1953 besedoval. Koncem března 1953 odletěl na studijní zájezd se Svazem československých skladatelů do Moskvy a Leningradu, ze kterého se vrátil 18. dubna. Zemřel o dva dny později 20. dubna 1953 po pádu z okna svého podkrovního bytu. Oficiální verze zněla sebevražda. Jeho rodina ani nejbližší přátelé tomu nikdy neuvěřili.

Jeho dílo obsahuje asi 150 skladeb, od tanečních, sborových a vojenských písní přes hudbu scénickou, balety, úpravy národních písní až ke koncertním a orchestrálním skladbám. Jedno je jisté: Radim Drejsl měl výjimečný talent. Jeho tvůrčí éra skončila dříve, než mohla dospět do finále. Svou osnovu života nedokončil. I když nevíme, jaké by měla další noty, přesto je této zmařené šance škoda.

Nejhodnotnější skladby Radima Drejsla

  • Malá suita pro klarinet a klavír / 1943
  • Suita pro klavír / 1945
  • Suita pro klavír / 1946
  • Krajiny dětství (cyklus pěti koncertních písní) / 1946
  • Sonáta pro klavír / 1947
  • Sonatina pro flétnu a klavír / 1947
  • Čtyři pijácké písně / 1947
  • Koncert pro klavír a orchestr / 1948
  • Dechový kvintet  / 1948
  • Symfonie pro smyčce / 1948
  • Sonatina pro fagot a klavír / 1948
  • Jarní sbory pro ženské hlasy / 1948
  • Dožínková svita pro hoboj a klavír / 1949

NotyNoty

Rukopisné notové záznamy skladeb Radima Drejsla, archivní sbírka VMD, K 125
 

Nahrávky skladeb

Nejstarší skladbou je Symfonie pro smyčce z let 1947/48, tedy z dob závěru studií u Pavla Bořkovce na HAMU. Z roku 1948 pochází Dechový kvintet a nejmladší je Klavírní koncert z let 1949/50, Drejslova absolventská skladba u prof. Bořkovce, psaná pro Mirku Pokornou, která ji premiérovala (1950).

Radim Drejsl - Symfonie pro smyčce z let 1947/48

Radim Drejsl - Dechový kvintet z roku 1948

Radim Drejsl - Klavírní koncert z let 1949/50

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1
5
2
5
3
4
4
6
5
5
6
5
7
5
8
4
9
5
10
5
11
5
12
5
13
5
14
6
15
5
16
5
17
5
18
5
19
5
20
5
21
6
22
5
23
5
24
5
25
5
26
5
27
5
28
6
29
5
30
5
31
5
1
5
2
5
3
4
4
5

František Kupka

František Kupka [nové okno]

Aktuální akce

Den židovských památek

Koncert ke dni židovských památek

Výstava kreseb

Loutková Dobruška

Výstava Magie loutek

Fotogalerie

Nejnovější fotogalerie

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Publicita

mapa

nahoru