V roce 2012 procházela budova muzea na Šubertově náměstí čp. 45 rozsáhlou rekonstrukcí, která zahrnula veškeré přízemní prostory a plášť objektu. V celém domě byla také vyměněna okna a akumulační kamna. Před rekonstrukcí bylo třeba zabezpečit sbírkové předměty a muzejní knihovnu především před nadměrným prachem, který by mohl předměty poškodit. Po dobu rekonstrukce byl průběžně prováděn dohled nad depozitáři a knihovnou.
V době od 8. února do 19. listopadu bylo sídlo muzea v náhradních prostorách čp. 26 na náměstí F. L. Věka. Proto nemohly probíhat některé obvyklé činnosti spojené především s prací v depozitářích a v muzejní knihovně. Knihovna i archiv byly v této době pro veřejnost a badatele uzavřeny. Řada prací (např. digitalizace apod.) však probíhala i nadále.
Od ledna 2012 převzalo muzeum do své péče aktivity ve Spolkovém domě - Rýdlově vile čp. 187 v Novoměstské ulici. Zde se podařilo především podstatně zvýšit využívání tohoto objektu a postupně je zkvalitňováno i prostředí interiérů. V době, kdy muzeum objekt přebíralo, se zde uskutečňovala pouze jedna akce v týdnu (setkání důchodců), ve druhé polovině roku je vila využívána pět až sedm dní v týdnu. Prostor pro svou činnost zde našly nejrůznější spolky, občanské aktivity, ale i evangelické církve a politické strany.
Přehled o jednotlivých oblastech programu Paměť města:
Trvalá pozornost je v muzeu věnována práci se sbírkami. V roce 2012 byl prohlédnut a ošetřen sbírkový fond - nádobí kuchyňské, stolní i hospodářské. Sbírky bylo nutné zabezpečit před poškozením při prováděných rekonstrukčních pracích. Pro archiválie byly pořízeny nové regály. Začalo postupné restaurování mamutího klu, určeného pro novou expozici. Restaurátorské práce provádějí archeologové Dr. Levinský a Dr. Holub.
V roce 2012 se sbírkový fond muzea rozrostl o 76 kusů nových přírůstkových čísel získaných dary a vlastním sběrem. Zřejmě nejzajímavějším získaným exponátem jsou kroje českých reprezentantů z olympiády v Londýně, inspirované dílem Františka Kupky.
Digitalizované fotografie, filmové záznamy i písemnosti jsou kromě CD ROM a DVD ukládány i na externí disky, čímž je zabezpečeno jejich dlouhodobé uchování. Navíc jsou v dalších kopiích uloženy ve Státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou.
Odborná knihovna muzea slouží všem zájemcům o historii, zvláště pak o historii regionální. V roce 2012 zde bylo registrováno 146 čtenářů, kteří si vypůjčili 29 knih. Do knihovny přibylo 61 knih. Podstatnou část výpůjček tvoří regionální kroniky a odborná regionální historická literatura, která slouží především zájemcům z řad studentů.
Knihovna byla kvůli rekonstrukci budovy muzea zpřístupněna pouze v měsíci lednu.
Programy pro seniory, připravované se sborem Církve bratrské v Bystrém. Pravidelný čas každé pondělí od ledna do dubna a od listopadu do prosince vždy v 15 hodin v přednáškové síni muzea. Od podzimu 2012 se přesunula setkání Klubu seniorů do Spolkového domu - Rýdlovy vily.
Měsíce březen a duben letošního roku byly v kulturním životě našeho města ve znamení Dnů židovské kultury. Zájemci měli možnost navštívit tři koncerty, dvě přednášky, tři výstavy, dvě filmová představení a dvě exkurze po dobrušských židovských památkách. Součástí Dnů židovské kultury byl i pořad židovského humoru a v neposlední řadě týden židovské kuchyně.
Plejádu těchto akcí zahájil 18. března koncert sefardské hudby v synagoze. Datum nebylo vybráno náhodně. Toho dne uplynulo právě třiasedmdesát let ode dne, kdy půl roku po hanebném Mnichovu bylo obsazeno i torzo naší republiky a vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Právě tento den můžeme považovat za odstartování utrpení českých židů, které vyvrcholilo v hrůzné apokalypse holocaustu. Toho dne přijela i do Dobrušky malá vojenská jednotka wehrmachtu pod velením nadporučíka Kunnerta, toho dne byly vylepeny příznačně špatnou češtinou psané vyhlášky o zřízení Protektorátu.
Za dobu šestiletého trvání tohoto podivného státního útvaru byli v nacistických koncentračních táborech vyvražděni téměř všichni příslušníci dobrušské židovské obce. Bylo jich na čtyři desítky, včetně žen a malých dětí. Po válce již nebyl nikdo, kdo by židovskou obec mohl obnovit.
Úvodní koncert Dnů židovské kultury byl věnován sefardské hudbě, tedy hudbě, kterou hráli a zpívali židé ve Španělsku a v dalších zemích, především v západní Evropě a okolo Středozemního moře. Posluchači ji uslyšeli v podání Kamily Novotné, Veroniky Hofmanové a Věry Zdislavy Rais, mladých interpretek, jejichž profesionalita a zaujetí si dokázaly získat všechny přítomné.
Další koncert nesl název Poklad židovských písní a skupina Ester sourozenců Hajdovských v něm opravdu předvedla to nejcennější z židovské písňové tvorby. Návštěvníci měli možnost vyslechnout písně v originálních jazycích, tedy hebrejštině, ládinu i jidiš, protože interpreti nejen krásně hrají a zpívají, ale Dr. Kateřina Tlustá-Hajdovská patří ke znalcům židovské problematiky.
Na třetí koncert židovské hudby si museli zájemci měsíc počkat, ale čekání opravdu stálo za to. Klezmerská židovská muzika v podání prostějovského souboru Létající rabín opravdu patří ke špičce, a to nejen v domácím, ale i evropském měřítku. Tvůrčí potenciál východních chasidských židů dokázali přetavit do devadesátiminutové uchvacující podívané, která nadchla všechny, kdo se rozhodli tento koncert navštívit a stala se bezesporu jedním z vrcholů Dnů židovské kultury v Dobrušce.
Ale i ostatní pořady si našly nemálo svých příznivců, kteří jejich návštěvy rozhodně nelitovali. Přednáška s fotografiemi a videoukázkami Jeruzalém v pohybu pana Tomáše Černohouse dokázala naplněnému malému sálu Společenského centra - kina 70 přiblížit srdce židovského národa v současnosti.
Dostatek zájemců si našla i přednáška Dr. Alexandra Putíka, jednoho z našich předních znalců židovské problematiky ze Židovského muzea v Praze, zaměřená na židovské zvyky a tradice. Na stejné téma byla i výstava, rovněž převzatá z pražského Židovského muzea, která byla instalovaná v malém sále Společenského centra - kina 70 po celý měsíc duben.
Židovskou literární kulturu přiblížila výstava v městské knihovně. Návštěvníci v ní našli nejen díla našich i světových židovských spisovatelů, ale i odborné a populárně naučné publikace, které si budou moci zapůjčit v knihovně dobrušského vlastivědného muzea.
Ani třetí výstava nepostrádala nic na zajímavosti a atraktivitě. V dobrušském městském lapidáriu mohli zájemci zhlédnout ex libris se starozákonními náměty ze sbírky pana Jiřího Hlinovského.
Poněkud zvláštní místo zaujal pořad židovského humoru uvedený pod názvem Potkal Khon Roubíčka. Jiří a Václav Machovi v něm za hudebního doprovodu Vladimíra Jelínka vyprávěli židovské anekdoty a přednášeli úryvky z knížek Karla Poláčka. Také tento program se těšil velkému zájmu návštěvníků a projevily o něj zájem i dobrušské školy, pro které bude uveden v podzimních měsících letošního roku.
Ve dvou školních a dvou představeních pro veřejnost byly uvedeny filmy s židovskou tematikou Golet v údolí a Šumař na střeše. Český film režiséra Zeno Dostála Golet v údolí zasvěceným slovem uvedl pro dvě školní a jedno představení pro veřejnost známý filmový historik Dr. Pavel Taussig. "Vadou na kráse" byla snížená technická kvalita promítaného filmu, který bohužel není k dispozici v digitálním přepisu. S příznivým hodnocením se setkal americký snímek Šumař na střeše, natočený podle díla Šoloma Alejchema Tovje vdává dcery. Úvodní slovo k tomuto filmu přednesl filmový znalec, pan Víťa Tichý.
Vskutku nebývalý zájem projevili občané Dobrušky, ale i dalších okolních míst o komentované prohlídky synagogy a židovského hřbitova. V průvodním slovu přiblížil vedoucí dobrušského vlastivědného muzea Mgr. Jiří Mach historii obou památek i osudy místní židovské obce. Exkurze do synagogy se zúčastnilo více než padesát a exkurze na židovský hřbitov dokonce téměř sto návštěvníků.
S příznivým ohlasem se setkal i Týden židovské kuchyně v restauraci U Zelingerů. Od pondělí 16. do pátku 20. dubna zde mohli zájemci ochutnat speciality této jedné z nejvybranějších kuchyní světa.
Dny židovské kultury v Dobrušce byly zakončeny dne 7. května. Po položení věnců a pietním aktu u památníku obětem nacismu (většinu těchto obětí představují v Dobrušce právě její židovští obyvatelé) následovalo přijetí potomků příslušníků předválečné dobrušské židovské obce v reprezentačních prostorách historické radnice. Pozvání na tuto akci přijali ing. Tomáš Kašpar, Dr. Pavel Kroupa a Dr. Alexandr Tomský, jejichž rodové kořeny sahají právě do Dobrušky. Byli přijati starostou města Bc. Petrem Tojnarem, který jim daroval stylovou keramiku a publikace o Dobrušce. Publikacemi ocenil také práci bývalého vězně koncentračního tábora Dachau a dobrušského občana pana Radovana Dražana, který je spoluautorem knihy o obětech holocaustu v okrese Rychnov nad Kněžnou. Pozvání na toto setkání přijali i zástupci sdělovacích prostředků, kteří měli možnost si s potomky příslušníků předválečné dobrušské židovské obce v neformální besedě, která následovala po oficiální části, pohovořit. Setkání pak bylo zakončeno návštěvou rekonstruované budovy synagogy.
Tohoto setkání se zúčastnily také studentky dobrušského gymnázia, které se podílejí na projektu Zmizelí sousedé, jehož cílem je co nejpodrobněji zmapovat osudy dobrušské židovské obce. Právě jim byla adresována slova starosty Dobrušky Bc. Petra Tojnara z jeho vystoupení na dobrušské radnici: "Jsem velice rád, že se iniciativy v tomto směru chopila generace nejmladší. Projekt Zmizelí sousedé, k němuž se připojily i studentky dobrušského gymnázia, by měl být dalším kamínkem do mozaiky poznávání naší nedávné minulosti. Již první jeho výsledky v podobě záznamů hovorů s posledními žijícími pamětníky konce první poloviny minulého století tomu nasvědčují a přinášejí důležité poznatky. Mnohé z nich budou využity i při budování nové expozice našeho muzea, jehož podstatná část bude věnována historii dobrušské židovské obce. Všem, kteří se na této práci podílejí, patří naše veliké poděkování."
Rozhlasový pořad o Františku Vladislavu Hekovi, natočený redaktorkou Světlanou Lavičkovou, v němž vystupoval i vedoucí muzea Jiří Mach, byl vysílán ve dvouhodinovém programu 25. prosince na Českém rozhlasu 2. Rozhlasový pořad o Aloisi Beerovi byl uveden v rámci oblíbeného cyklu Toulky českou minulostí.
Muzeum a výsledky jeho práce byly pravidelně prezentovány na stránkách Dobrušského zpravodaje. Řada článků a informací byla zveřejňována i v regionálním tisku. Odborné články z historie města a regionu byly publikovány v časopise Panorama.
Muzeum také soustavně spolupracovalo s dobrušským televizním vysíláním, a to jak přímým podílem na vysílání, tak i poskytováním programů ze svého digitalizovaného fondu starých filmů a poskytováním filmů o dobrušské minulosti, které byly natočeny ve spolupráci muzea a dobrušské televize.
Stálé expozice muzea navštívilo v roce 2012 celkem 7 876 platících návštěvníků, z toho domek F. L. Věka 4 853 a radniční věž 3 023. Židovská expozice byla pro veřejnost uzavřena. Celkem bylo vybráno za vstupné 153 530 Kč, z toho v domku F. L. Věka 73 720 Kč, na radnici 45 790 Kč a na koncertech a filmových produkcích 34 020 Kč. Vstupné na přednášky a na výstavy se nevybírá.
![František Kupka [nové okno]](data/editor/mini88cs_1.png?gcm_date=1701679726 "František Kupka [nové okno]")
Publicita