Navigace
Obsah
Nejvýznamnější budova města z 16. st., do r. 1765 zde sídlil hrdelní soud, později městská samospráva. Radnice přežila dva velké požáry v 19. st. Součástí stavby je 45 m vysoká věž, která z ochozu nabízí výhled na Orlické hory a Podorlicko, za příznivého počasí lze dohlédnout i na Krkonoše.
Městský hřbitov byl založen v roce 1874 v prostoru pod kostelem sv. Ducha na kopci nad Dobruškou. Svůj věčný odpočinek zde našla řada významných osobností, jejichž život a dílo jsou spjaty s dějinami města.
zobrazit v mapěNa konci Kostelní ulice, proti kostelní sakristii u křižovatky do ulice Domašínské, stojí stará kovárna čp. 364.
zobrazit v mapěDruhá světová válka stála Československo 360.000 mrtvých. Většina z nich však nezemřela na bojišti, ale jako oběti teroru německých okupantů či jejich zvrácených rasových teorií. Do tohoto počtu patří také jedenasedmdesát občanů města Dobrušky, které tak má smutné prvenství: v poměru k počtu obyvatel mělo nejvíce mrtvých ze všech východočeských měst.
zobrazit v mapěAsi 50 metrů od kovárny do Domašínské ulice stojí domek čp. 360. Odtud pocházeli a sem se rádi vraceli členové rodiny Laichterovy, z nichž mnozí se výrazně zapsali do českých kulturních dějin.
zobrazit v mapěV roce 1733, v období nejtužší protireformace, rozhodli dobrušští postavit na náměstí vysoký sloup s Pannou Marií, obklopený čtyřmi sochami svatých, aby bylo jasně patrné, že Dobruška je městem katolickým.
zobrazit v mapěAž do druhé poloviny 16. století sloužil jako radnice dům čp. 14 , stávající před Vodní branou. Dodnes se v jeho interiérech dochovaly původní renesanční dispozice.
zobrazit v mapěVe frontě domů na náměstí F. L. Věka, na straně k Novému Městu nad Metují, upoutá na první pohled především dům s číslem popisným 17.
zobrazit v mapětěsném sousedství synagógy, v dnešní budově dobrušského muzea, se nacházel rabínský dům. V minulosti byly oba doma propojeny vchody, směřujícími do úzké středověké uličky. Dodnes je tato ulička, překlenutá nádherným prampouchem, vidět při pohledu na zadní trakty objektů.
zobrazit v mapěDům čp. 187, dnešní Klub důchodců, byl postaven v roce 1919 podle projektu významného českého architekta, profesora Jana Kotěry, přítele rodiny Laichterových.
zobrazit v mapěDokonce i někteří občané Dobrušky mají problémy, které jméno je vlastně správné: F. L. Věk, nebo F. Vl. Hek? Chceme-li mluvit o historické osobnosti vzdělaného vlasteneckého kupce a spisovatele, pak jde o Františka Vladislava Heka. František Ladislav Věk, tedy F. L. Věk je románovým hrdinou stejnojmenné pentalogie Aloise Jiráska.
zobrazit v mapěNedaleko od Belvederu, po pravé straně silnice ke Křovicím, stojí v zahradě mezi dvěma kaštany pozdně rokoková socha Nejsvětější Trojice z roku 1809, dílo místního sochaře Martina Bartoše.
zobrazit v mapěPřístupový prostor před hřbitovem byl v roce 1925 parkově upraven a po svém zakladateli nazván Venclíkovými sady. Uprostřed lipové aleje, lemující cestu k městskému hřbitovu, je krásná barokní kamenná plastika Panny Marie s Ježíškem.
zobrazit v mapěPřímo proti vchodu do HeSochakova rodného domku stojí kamenná plastika sv. Jana Nepomuckého. Je nejstarší sochou zdobící město.
zobrazit v mapěSocha sv. Jana Nepomuckého na Studánce
ocha je umístěna na okraji osady Studánka, v poutním místě na začátku křížové cesty. Je zhotovena z šedého pískovce. Čtyřboký kvádrový podstavec je na vrcholu zakončen spirálami a motivem révového listu. Vpředu i vzadu na podstavci jsou reliéfní rámečky.
zobrazit v mapěJiž na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století začaly podléhat zkáze plastiky sochařské dominanty dobrušského náměstí F. L. Věka – mariánského sloupu. Socha sv. Jana Nepomuckého V té době se poprvé s naléhavou intenzitou projevila potřeba vytvořit v samotném městě místo, které by mohlo sloužit jako "útulek" pro kamenné artefakty.
zobrazit v mapěSochu sv. Vavřince vytvořil v roce 1733 královéhradecký sochař rakouského původu Ondřej Decker.
zobrazit v mapěHned vedle náměstí F. L. Věka je náměstí Šubertovo, zvané také Malé náměstí. V dobách dávno minulých se mu říkalo Židovské město. Dobruška byla totiž jedním ze šesti míst v Podorlicku, kde se usadili Židé.
zobrazit v mapěMístem posledního odpočinku dobrušských Židů byl židovský hřbitov na konci dnešních ulic Křovické a Javorové.
zobrazit v mapěV sousedství kostela je budova děkanství. Původní dřevěná stavba shořela při požáru roku 1806 a v roce 1807 ji nahradila nová budova, vybudovaná stavitelem Josefem Vilémem Ehemannem z Rychnova nad Kněžnou. Nad portálem vchodu do empírového děkanství je kamenný znak Colloredo-Mansfeldů.
zobrazit v mapěNa výšině nad městem směrem k Orlickým horám postavili naši předkové kostel, zasvěcený svatému Duchu. Již samotné toto zasvěcení napovídá, že počátky kostela musíme hledat hluboko ve středověku, snad až v dobách, kdy byl náš kraj postupně osídlován a vznikaly zde první středověké osady. Vznik kostela svatého Ducha tedy zřejmě souvisí se samotnými počátky křesťanství v našem regionu.
Děkanský kostel je jedním ze svědků nejstarší minulosti Dobrušky. Jeho paměť sahá až do dob, kdy naše město vznikalo. Pravděpodobně již tehdy byl spolu s prvními domy postaven kostel, zasvěcený zřejmě již od počátku Panně Marii a svatému Václavu.
zobrazit v mapě
![[nové okno]](data/editor/mini47cs_1.gif?gcm_date=1475504978 "[nové okno]")
![Geolokační hra pro cyklisty [nové okno]](data/editor/mini43cs_1.gif?gcm_date=1474530791 "Geolokační hra pro cyklisty [nové okno]")
![Turistická oblast Orlické hory a Podorlicko [nové okno]](data/editor/mini43cs_2.gif?gcm_date=1474530848 "Turistická oblast Orlické hory a Podorlicko [nové okno]")
![Orlické hory a Podorlicko - Karta hosta [nové okno]](data/editor/mini43cs_3.gif?gcm_date=1474530881 "Orlické hory a Podorlicko - Karta hosta [nové okno]")
![Facebook - Kultura a sport v Dobrušce [nové okno]](data/editor/mini43cs_4.gif?gcm_date=1474530915 "Facebook - Kultura a sport v Dobrušce [nové okno]")
