Významná místa Dobrušky

Počátky města sahají do středověku, kdy na křižovatce obchodních cest vyrostla osada Leštno, která později přejala po svých feudálních pánech název Dobruška. První písemná zpráva o Dobrušce je z roku 1320, kdy Mutina z Dobrušky stvrzuje měšťanům právo vařit pivo a osvobozuje je od robotní povinnosti. Doba od konce 15. do 17. století patří k největšímu rozkvětu města, kdy se město těšilo podpoře nových majitelů opočenského panství Trčků z Lípy. Po požáru v roce 1565 vyrůstá na spáleništi nové renesanční město, jehož dominantou se stává radnice. 18. století přineslo městu baroko a s ním přestavbu děkanského kostela svatého Václava. Závěrem 18. a v 19. století byla Dobruška jedním z podorlických center národního obrození.

1. Dům č.p. 40 - rodný dům Marie Anny Ježkové (1773 - 1821), manželky národního buditele Františka Vladislava Heka.
2. Mariánský (morový) sloup - sochařskou dominantou náměstí F. L. Věka je mariánský sloup z roku 1733 s postavami sv. Václava, Jana Nepomuckého, Františka Xaverského a Floriána. Autory jsou Ondřej Deckera a vamberecký sochař Jan Melnický.
3. Radnice - dominantou náměstí F. L. Věka je budova radnice, s věží vysokou 45 metrů. Byla postavena ve druhé polovině 16. století. Ve věži radnice jsou instalovány expozice muzea, věnované dějinám města a hrdelnímu právu a také jsou zde vystaveny prvotiny světového malíře Františka Kupky.
4. Dům č.p. 17 F. L. Věk - na němž je deska s nápisem "Zde žil národní buditel a spisovatel F. L. Věk od r. 1773 - 1823". V letech 1903 - 1904 po požáru dochází k přístavbě 2. patra a následně secesní výzdobě průčelí v tehdejším hotelu Rýdl. Dne 15. srpna 1904 se v tomto hotelu ubytoval univerzitní prof. T. G. Masaryk, pozdější prezident ČSR. Bydlel zde dva týdne ve 2. patře s okny na náměstí.
5. Dům č.p. 23 směrem k Opočnu - zde stála městská brána zvaná Krajská, zbořená v roce 1806.
6. V domě č.p. 26 U zlaté růže se 14. 11. 1843 narodil Karel Lier, významný český herec a později ředitel Švandova divadla Na Smíchově, zemřel v Praze 4. 10. 1909.
7. Bytový dům č.p. 856, do roku 1806 zde stávala jedna z městských bran, která se nazývala Solnická.
8. Židovská synagoga. Původní stavba vznikla v 18. století. Současná novogotická podoba je z roku 1867, kdy byla synagoga po požáru přestavěna.
9. Dům č.p. 45 na Šubertově náměstí byl původně rabínský dům, později pošta, odkud vyšla mylná informace na jejímž základě byl v Dobrušce již 5. října 1918 vyhlášen konec války a rozpad Rakouska Uherska. Nyní je zde Městské muzeum. Zajímavostí je zde dochovaná očistná lázeň - mikve.
10. Kovárna čp. 364 - v Kostelní ulici, nad kostelem u křižovatky do ulice Domašínské, stojí stará kovárna.
11. Dům č.p. 360 v Kostelní ulici - rodný domek Ph.Dr.h.c. Jana Laichtera (18. 12. 1856 - 31. 10. 1946), významného nakladatele a jeho bratra JUDr. Josefa Laichtera, spisovatele a autora románu z dobrušského prostředí Sychrova éra. Syn Jana Laichtera, akademický malíř Prokop Laichter (18. 9. 1898 - 22. 8. 1975) daroval domek městu Dobrušce.
12. Dům č.p. 323 proti kostelu v ulici Fr. Kupky nese pamětní desku s nápisem "Zde prožil své mládí malíř, mistr František Kupka v letech 1872 - 1889".
13. Staročeský pivovárek - první zmínka o pivovaru je z roku 1565 v souvislosti s velkým požárem města. Historie dobrušského pivovarnictví je zřejmě ještě starší, protože v roce 1320 tzv. Mutinovo narovnání potvrzuje měšťanům v Dobrušce právo várečné.
14. Kostel sv. Václava a děkanství - první písemný doklad o tomto kostele je z roku 1350. Součástí kostelního areálu je raně barokní zvonice. Stará kostelní krypta dosud ukrývá pozůstatky nejstarších donátorů - pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy.
15. Dům č.p. 3 - v těchto místech stávala do roku 1820 městská brána zvaná Horská. V letech 1732 byla u dnešního č.p. 3 prolomena branka umožňující přístup ke kostelu.
16. Dům č.p. 6 v Kostelní ulici - zde se narodil 25. 6. 1843 Josef Archleb, starosta města v letech 1887 - 1897, hlavní iniciátor rozvoje průmyslového podnikání v Dobrušce. Zemřel 19. 11. 1913. Od roku 1885 až do své smrti 10. 10. 1888 zde žil na odpočinku děkan P. Josef Mnohoslav Roštlapil.
17. V domě č.p. 8 se narodil 27. 3. 1849 dramatik František Adolf Šubert, první ředitel Národního divadla. Byl to také dům radního Mikuláše Doubravy, tajného evangelíka, jehož postavu literárně ztvárnil A. Jirásek v románu Temno.
18. Renesanční dům č.p. 14 - stará radnice ze 16. století, kde bylo původní sídlo městské samosprávy. Rozsáhlé sklepy sloužily až do 18. století jako vězení. Ve dvoře byla mučírna. Podloubí, která se zde dochovala, obklopovala až do 19. století celé náměstí a Kostelní ulici.
19. Dům č.p. 15 - v těchto místech stávala v roce 1842 městská brána zvaná Vodní nebo Novoměstská, bývalo zde i vězení pro dlužníky.
20. Dům č.p. 187, nyní Klub důchodců. Tento dům byl postaven v roce 1919 podle projektu významného čs. architekta Jana Kotěry.
21. Dům č.p. 185 - Rodný domek F. L. Heka (F. L. Věka), který se zde narodil v roce 1769, je jednou z nejvýznamnějších památek našeho města. Od roku 1972 je zde stálá expozice připomínající Hekovo dílo.
22. Dům č.p. 114 - pečlivě udržovaný roubený domek se řadí mezi lidovou architekturu 18. století a je ukázkou dřívější předměstské zástavby Dobrušky.
23. Pískovcová socha sv. Vavřince v Polické ulici stojí mezi kaštany u potoka Brtvy. Jedná se o kopii z roku 1892. Originál od Ondřeje Deckera je umístěn v lapidáriu městského úřadu na náměstí F. L. Věka 11.
24. Dům č.p. 127 - rodný domek Jiřího Novotného (1763-1805), dědečka největší české spisovatelky Boženy Němcové.
25. Dům č.p. 100 v Opočenské ulici - na tomto místě stával dům, kde žil Alois Beer (27. 2. 1833 - 10. 10. 1897), malíř samouk a kronikář. Tento dům je ale již dnes zbořen.
26. V Archlebových sadech, na místě, kde stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého, bývalo jedno ze tří popravišť, kde byli odsouzenci popravováni zvlášť krutými způsoby, zahrabáváním zaživa, čtvrcením, upalováním a lámáním kolem. První známá poprava byla vykonána 3. 2. 1588 a poslední 18. 8. 1735. Objekt se nachází v parku.
27. Jechova vila - č. 481, stavba z roku 1910, postavená v secesním slohu. Autorem projektu byl stavitel Jirsák, který tuto vilu projektoval pro továrníka Slavíka. V minulých letech došlo k celkové obnově secesního vzhledu této vily. Jechova vila je součástí továrního areálu, ve kterém se v minulosti vyráběly zemědělské stroje.
28. Na Novoměstském kopci vpravo od silnice, kde stojí socha Nejsvětější Trojice z roku 1809 a kde se dodnes udržel název "Na Stínadlech", stávalo druhé dobrušské popraviště.
29. Židovský hřbitov - nejstarší náhrobek židovského hřbitova je z roku 1688. Historickou zvláštností je společný hrob židovských vojáků rakouské armády, padlých v bitvě u Náchoda roce 1866.
30. Kostel svatého Ducha se hřbitovem - hřbitovní kostelík je renesanční stavba ze 16. století. Na zvonici (1686) je upevněn zvon z roku 1588, který ulil zvonař Eliáš z Hradce Králové. V kostelíku je pohřben rytíř Andreáš Nejman z Ryglic a Lövensteinu, donátor kostela (náhrobek z roku 1632). Pod zvonicí byla v letech 1767 - 1782 poustevna. Při přestavbě r. 1760 byl kostelík upraven v barokním slohu. Další úprava byla provedena v letech 1890 - 1896. V roce 1872 byl zřízen nový městský hřbitov u kostela sv. Ducha. R. 1918 byla ke hřbitovu vysázena lipová alej a do konce 50. let 20. století se zde "V Lípách" konaly slavnostní Svatodušské poutě.