Historické a kulturní památky - Socha F. L. Věka

A picture

Obsah

Socha F. L. Věka

Adresa

nám. F. L. Věka
518 01 Dobruška

GPS: 50° 17′ 30.948″N  16° 9′ 35.48″E

zobrazit v mapě

Dokonce i někteří občané Dobrušky mají problémy, které jméno je vlastně správné: F. L. Věk, nebo F. Vl. Hek? Chceme-li mluvit o historické osobnosti vzdělaného vlasteneckého kupce a spisovatele, pak jde o Františka Vladislava Heka. František Ladislav Věk, tedy F. L. Věk je románovým hrdinou stejnojmenné pentalogie Aloise Jiráska.

Před stejným tématem asi stanul akademický sochař Josef Adámek, když dostal jako zadání vytvořit sochu nejznámějšího dobrušského rodáka pro náměstí, nesoucí jeho jméno. A rozhodně to nebyl úkol snadný. Vynořilo se mnoho dalších souvislostí, které umělec musel do svých úvah zakalkulovat. Jak sochu pojmout, jak by měla být veliká, kam přesně ji umístit a mnoho další otázek, které bylo nutné vyřešit, než začal pracovat na samotném díle.

Po pečlivých úvahách zvítězila nakonec koncepce stojící postavy, umístěné před radnici směrem k Opočenské ulici. Šlo vlastně o dotvoření sochařské výzdoby celého náměstí a nová socha vytvořila protějšek barokním plastikám mariánského sloupu na opačné straně radnice.

Zpodobněna měla být románová postava, tedy F. L. Věk. Bylo to nepochybně spravedlivé, vždyť právě tato postava se stala populární, právě románový hrdina proslavil Dobrušku v celém českém národě. Možná, že to je vůči skutečné historické osobnosti poněkud nespravedlivé, až kruté, ale takové už někdy bývají paradoxy dějin. Skutečný Hek, jehož spisovatelské umění již upadlo téměř v zapomnění, musel tentokrát ustoupit své románové podobě a počkat si na dobu pozdější, která přinesla alespoň částečné zadostiučinění i jemu.

Důležitá byla také velikost sochy. Nemohlo jít o žádného trpaslíka, vždyť jeho pozadí tvořila téměř monumentální budova radnice. Před ní by se figura v životní velikosti téměř úplně ztratila. Na druhé straně ale éra mohutných monster již skončila a své možnosti vyčerpala v našem státě gigantickým Stalinovým letenským pomníkem. Mistr Adámek tedy zvolil velikost sice nadživotní, ale přesto harmonující s poměrně velkou plochou radniční zdi v pozadí. Proto také byla postava stojící, nikoli sedící, i když i tato varianta se v jedné z prvních skic objevila.

Volba románového hrdiny poskytla umělci úplně volný prostor pro fyzický vzhled zobrazované postavy. Vytvořil ji jako mladého muže sympatických ušlechtilých rysů, který si na první pohled získá sympatie svého okolí. Jemná tvář a do dálky upřený pohled jakoby napovídal, že důležitým v životě hrdinově (tedy i čtenářů obdivovatelů, kteří se s jeho myšlenkami a názory ztotožňují) je vize budoucnosti, v tomto případě životaschopné budoucnosti českého národa. Možná, že v tom bylo namícháno něco tehdejšího oficiálního státního optimismu, což ale nic nemění na skutečnosti, že víra v lepší budoucnost národa byla vlastní nejen románovému Věkovi, ale dokonce i historické postavě Hekově. Zajímavé je, že jako model pro hlavu sochy posloužila známá autorka textů populárních písní Hana Čiháková.

Dílo bylo schváleno příslušnými orgány a komisemi, což bylo tenkrát nezbytné, a Mistr Adámek se mohl dát do jedné z nejdůležitějších zakázek, které pro své rodné město vytvořil. V průběhu prací bylo třeba operativně řešit i některé technické potíže, například, co se sklepeními již neexistujícího pivovaru, která se pod místem, kde měla socha stát, nacházela. Nakonec byly tyto podzemní prostory zcela zasypány, aby dílo mělo pevný podklad.

Poslední dodělávky byly hotovy a Josef Adámek se svými pomocníky již jen očekávali na květnové dny, kdy mělo k odhalení plastiky dojít. Nezbytné proslovy, zpěv Vlast a samotné odhalení, to vše zachyceno pro trvalou památku na filmový pásek – a Dobruška byla o jedno umělecké dílo bohatší. A nutno dodat, že o dílo zdařilé. Mistr Adámek spí od května roku 2000 svůj věčný sen na dobrušském hřbitově. Jeho F. L. Věk se za čtyři desítky let stal již neodmyslitelnou součástí svého města.