Historické a kulturní památky - Mikve

A picture

Obsah

Mikve

Adresa

Šubertovo náměstí 45
518 01 Dobruška

GPS: 50° 17′ 32.65″N  16° 9′ 43.355″E

zobrazit v mapě

V těsném sousedství synagógy, v dnešní budově dobrušského muzea, se nacházel rabínský dům. V minulosti byly oba doma propojeny vchody, směřujícími do úzké středověké uličky. Dodnes je tato ulička, překlenutá nádherným prampouchem, vidět při pohledu na zadní trakty objektů. Rabínský dům sloužil i jako škola a v 19. století zde bydlel židovský řezník, připravující rituálně čisté maso podle pradávných přísných předpisů. Počátkem 20. století, kdy se již mohli židé bez překážek stěhovat volně po celém městě, byl dům prodán Václavu Malému, který zde zřídil poštu. Později sloužil jako dům obytný, a to až do osmdesátých let minulého století, kdy jej získalo dobrušské městské muzeum.

Staré poslání domu jako sídla představeného židovské obce dávno upadly v zapomnění a židovská regionální historie byla spíše na okraji zájmu. Až v letech devadesátých došlo k oživení, a to značně razantnímu a překvapivému. V souvislosti s přípravou stálé expozice podorlického judaismu v bývalé synagóze v Rychnově nad Kněžnou navštívil Dobrušku autor scénáře Dr. Arno Pařík s úmyslem prohlédnout si domy bývalého dobrušského židovského ghetta. Velkou pozornost věnoval nejen průzkumu synagógy, ale i sousedního rabínského domu.

Při prohlídce objektu vešel i do malého sklepení, které se svým charakterem vymykalo ostatní stavbě. Mělo neomítnuté kamenné zdivo, sklenuté jedním valeným obloukem a podlahu o tři schůdky níže než zbytek domu. U vnější zdi se nacházela nádrž s vodou o půdorysných rozměrech 1 x 2 metry. Vodní nádrž plnila funkci mikve, tedy rituální očistné lázně.

Mikví se zachovalo jen velmi málo a okolnost, že dobrušská mikve se našla v objektu, sloužícím muzeu, ji přímo předurčila k tomu, aby jako jediná památka svého druhu v České republice byla zpřístupněna veřejnosti. Znovuobjevená mikve je navštěvována zájemci z naší republiky i ze zahraničí. Mezi hosty je mnoho věřících židů, kteří zvláště oceňují, že naše dějiny jsou znovu obohaceny i o svou židovskou složku. Stálou výstavu navštívili i poslední dva tehdy ještě žijící příslušníci dobrušské židovské obce. Dva z pěti, kteří přežili holocaust. Čtyřicet jejich přátel to štěstí nemělo. I při jejich návštěvě jsme si mohli připomenout slova Zeno Dostála, která pronesl při otevření expozice: "Každý tento symbol, každá synagóga, každá mikve, ať připomíná všem, hlavně dětem, že existuje na světě dobro a zákon, jako cesta pro každého člověka."