V letošním roce uplynulo 330 let od narození významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, autora např. kostelů sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a na Malostranském náměstí v Praze či tzv. Invalidovny v pražském Karlíně. Na Broumovsku postavil se svým otcem v první třetině 18. století devět unikátních barokních kostelů.
Dientzehofer byl mladším současníkem Jana Blažeje Santiniho-Aichela – tvůrce tzv. barokní gotiky, kterou uplatnil např. v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, v benediktinském klášteře v Kladrubech, na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, na kostele bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory a mnoha dalších. Jeho architektonickému stylu jsou často přisuzovány principy numerologie, katolické symboliky i židovské kabaly, dokonce se mluví o tajném „Santiniho jazyku“.
U Dientzenhofera se zdá být všechno jasné. Ale je tomu skutečně tak? Nevložil tento architekt do kostelů tzv. broumovské skupiny navzdory opatu zdejšího kláštera přece jen nějaké vyšší tajné poselství?
