Výlety do okolí Dobrušky

A picture

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Výlety do okolí Dobrušky

 

 

 Bílý Újezd

Zvonice a sekerka na zvonici

Dalším místem našeho zastavení je Bílý Újezd a zdejší známá zvonice. Zvonice z druhé poloviny 13. století (vyznačený letopočet 1140 byl doplněn bez jakýchkoliv důkazů až ve 20. století) je věhlasná po celé republice zaseknutou sekerkou. Dnes už se neví, kdy a z jakých důvodů se tam dostala, traduje se však, že měla odehnat nepočestné lidi, šejdíře a loupežníky. Kromě této verze se do dnešních dnů zachovaly také dvě pověsti, z nichž každá přichází s tím nejzaručenějším příběhem, který osvětluje, jak to tehdy vlastně se sekerkou bylo.

Zajímavostí, kterou lze spatřit na východní stěně zvonice, jsou sluneční hodiny.

Kříž u hřbitovní zdi

U rozcestí silnice I. třídy z Dobrušky do Rychnova se silnicí směřující k Hrošce, je postaven při hřbitovní zdi kamenný kříž se dvěma postavami Marií na rozích podstavce. Nahradil původní dřevěný kříž, který stával před farou a ztrouchnivěl. Na předním štítě podstavce je nápis: "Pochválen buď Pán Ježíš Kristus" a pod ním rok postavení 1874.

 Chábory a Studánka

Obec Chábory

Zajímavým místem v okolí Dobrušky, které stojí za to navštívit, je obec Chábory. Zde stával v dávných dobách hrad. Trosky tohoto hradu tu byly ještě na počátku 19. století. Když se v okolí začaly budovat a opravovat silnice, posloužila zřícenina jako výhodný a levný zdroj kamene. Později byl v těchto místech založen lom, který odtěžil i velkou část prostoru, na němž původní hrad stál. Dochovala se pouze část obranného hradního příkopu, nepatrné zbytky zdiva a základy někdejší věže. Vše dnes pokrývají křoviny a stromy.

Studánka

Nedaleko Chábor naleznete velmi pozoruhodnou památku - kapli Panny Marie ve Studánce. Původně zde stála dřevěná kaplička, kterou na památku zázračného uzdravení své náhlé slepoty nechal vystavět dobrušský sládek Jan Tmej, zvaný Karafiát, v roce 1669. K prameni poté z daleka i z blízka putovali lidé, aby vyzkoušeli účinky zázračné vody. V průběhu 18. století zde vzniklo poutní místo, které v roce 1755 vyzdobili opočenští páni Colloredo-Mansfeldové nádhernou barokní kaplí. Kousek pod ní najdeme malou stavbu jako přístřešek nad vodním pramenem. V jejím výklenku je soška Panny Marie. Při veliké povodni v červenci 1998 však i do tohoto vodního zdroje vnikly nečistoty a voda stále není pitná.

Křížová cesta u Domašína

Pokud pojedete od Studánky, směrem na Domašín a Dobrušku, při cestě je křížová cesta s Božím hrobem. Byla vybudována počátkem minulého století z příspěvků blízkých vesnic a osad. V Božím hrobě je zasazen kámen, který sem přivezli z pozůstatků středověkého cháborského hradu, o čemž nás poučuje i nápis, který je v kameni vytesán a datuje tuto stavbu do roku 1905.

 Chlum

Kopec Chlum se nachází po pravé straně při silnici z Dobrušky směrem na Rychnov nad Kněžnou. Historie osídlení krajiny v okolí Dobrušky sahá do naší hluboké minulosti. Na kopci Chlum se nacházejí pozůstatky hradiště z doby bronzové a na svahu Chlumu směrem k Semechnicím bylo pohřebiště lidu lužické kultury, rovněž z doby bronzové. Místo je přístupné po červené turistické značce z obce Chábory nebo z obce Semechnice.

 Peklo u Nového Města nad Metují

Přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují chrání v hluboce zaříznutých údolích Metuje a Olešenky vzácné druhy rostlin a živočichů, kterým vyhovuje chladno sevřeného údolí. Rezervaci Peklo ohraničují svahy Dobrošova, Sendražského kopce a scenérie výšiny Koníček.

Osada Peklo je tvořena převážně rekreačními objekty. Romantická procházka půvabným údolím nás dovede k bývalému mlýnu Pekelec. Nachází se na soutoku Metuje s Olešenkou a architekt Dušan Jurkovič mu dal v roce 1912 romantický vzhled výletní restaurace. Turisticky velmi oblíbená roubená chata poskytuje odpočinek při výletech s možností občerstvení.

O oblíbenosti Pekla svědčí i to, že se zde křižuje několik pěších turistických tras a cyklostezek. Pokud se odtud vydáte malebnou stezkou po proudu řeky Metuje dorazíte po cca 5km do Nového Města nad Metují. Jiráskova stezka však pokračuje opačným směrem podél říčky Olešenky ke zřícenině středověkého hradu Frymburk.

 Podbřezí

Zámek

Pokud se vydáte z Chábor po hlavní silnici směrem na Rychnov nad Kněžnou, přijedete do Podbřezí se zámkem Skalka. Jedná se o menší sídlo z první poloviny 18. století. Postaveno bylo na místě staršího středověkého sídla s výhodnou polohou na skalním ostrohu nad Zlatým potokem. Od roku 1440 až do poloviny 17. století zde sídlil rod Ostrovských ze Skalky, na které dědičně navázal rod Mladotů ze Solopysk. Mladotové vlastnili zámek do roku 1800, kdy jej koupil František Gundakar Colloredo-Mansfeld a připojil k Opočenskému panství. V letech 1959 - 1963 prošel objekt generální rekonstrukcí a byl zpřístupněn veřejnosti. V roce 1992 byl zámek Skalka v restituci vrácen potomkům posledních majitelů a o několik let později prodán soukromé firmě, která zde sídlí. Zámek je proto pro veřejnost uzavřen. Areál zámku doplňuje myslivna z počátku 18. století, jedno z hlavních dějišť Jiráskova románu Temno, (sídlo myslivce Machovce), zámecký park a za ním židovský hřbitov ze 17. století.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov se nachází na kraji lesa 200 m od zámku proti proudu Zlatého potoka a byl založen koncem 17. století. Je zde 92 náhrobků a nejstarší z nich je z roku 1725. Poslední pohřeb zde byl proveden v roce 1924. Při procházce tímto pietním místem najdete náhrobky barokního a klasicistního stylu. Hřbitov je volně přístupný.

Kříž za Podbřezím směrem k Bílému Újezdu

Za obcí, při silnici do Dobrušky, stojí ve svahu kamenný kříž. Na dolní části je postava Marie Panny s mečem vetknutým do srdce a nahoře na štítku mezi Kristovými dlaněmi je nápis "Hic Est Rex Judaeorum". Pochází z počátku 19. století. Na zadní straně jsou tři letopočty, které značí roky oprav: 1806, 1897, 1927. Poslední oprava proběhla již po jeho přemístění.

 Přepychy

Dřízna

4km za Opočnem, na cestě směřující do Týniště nad Orlicí, leží obec Přepychy. V těsné blízkosti obce je jedno zajímavé místo, známé jako údolí Dřízna. V tomto mělkém, zalesněném údolíčku, kterým prochází žlutě značená turistická stezka, se dostává na povrch spodní voda a vyvěrá tu pramen, studánka. Z ní pak odtéká potůček a zásobuje rybník u přepyšského kostela.

V roce 1889 byla zbožnými farníky z popudu tehdejšího kaplana v Přepychách Aloise Mádra postavena poblíž pramene kaple Panny Marie, kterou doplnilo čtrnáct zastavení křížové cesty. Zmíněná kaple je dominantou poutního místa.

Pozn. Název tohoto místa je v literatuře uváděn také jako Dřížna, Dřízdna, Dřízeň, Dřížeň (Miček, L.: Vyprávění o dřízenské vodě, 2000).

 Slavoňov

Kostel sv. Jana Křtitele

Dřevěný kostel byl vystavěn roku 1553. Původní zasvěcení kostela patřilo sv. Martinu. Zasvěcení bylo změněno roku 1683, za působeni dobrušského děkana Jiřího Sidirurga u příležitosti instalace nového hlavního oltáře sv. Jana Křtitele.

Zvonice

Samostatně stojící zvonice, která tvoří současně vchodovou bránu na hřbitov je patrně pozůstatkem po původním kostele. Na kamenné podezdívce je vestavěná dřevěná zvonová stolice na zavěšení dvou zvonu vedle sebe a jednoho napříč.