Archiválie

A picture

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Sbírky

Archiválie

Do této skupiny muzejních sbírek patří vlastně veškeré písemnosti, které dokládají život v minulých dobách. Muzeum je začalo získávat již od svých počátků a původně byly součástí muzejních sbírek i některé archiválie, které jsou dnes uloženy ve státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou. Šlo především o nejstarší městské listiny, zejména privilegia. Protože však je tento materiál (pergamen nebo ruční papír) velice citlivý na mikroklima, byly nejstarší dobrušské archiválie koncem šedesátých let minulého století uloženy v klimatizovaných prostorech státního archivu. S ohledem na jejich hodnotu je k nim omezen i badatelský přístup. Nejdůležitější z nich byly však digitálně vyfotografovány a jsou součástí CD ROMu Dějiny Dobrušky, který je zájemcům k dispozici v muzeu i v městské knihovně. Ty nejdůležitější listiny si můžete prohlédnout i na internetových stránkách města.

Základem muzejní sbírky archiválií jsou dnes především pozůstalosti a odkazy. A není jich málo. Muzejní archiválie zaplňují téměř tři a půl stovky archivních krabic a sbírka se neustále rozrůstá. Dá se dokonce říci, že roste nejrychleji ze všech muzejních sbírek, což se zdá svědčit o tom, že naše civilizace je civilizací papíru.

Archivní sbírka dobrušského muzea je rozdělena do dvaceti velkých oddílů. Najdeme v ní archiválie, týkající se přímo města samotného, zemědělství, řemesel, obchodu a dalších úseků ekonomiky, školství, kultury, tělovýchovy a sportu, církví, vojenství, politických stran, nejrůznějších spolků a zájmových organizací. Muzeum také systematicky shromažďuje diplomové a studentské práce zaměřené na dějiny města a okolí, přičemž se snažíme být studentům při jejich vypracovávání nápomocni zapůjčením materiálů i konzultacemi. Postupně se stále více rovněž snažíme sami iniciovat zadávání diplomových prací studentům, zejména spoluprací s univerzitou v Hradci Králové.

Mnohé archiválie se týkají i obcí spádové oblasti Dobrušska. Jde především o fotografie, ale i kroniky a další doklady minulosti okolních obcí. Ve spolupráci se Státním archivem v Rychnově nad Kněžnou se snažíme zapůjčovat kroniky, které jsou především v soukromém držení, a digitalizovat je na CD ROM. Tímto způsobem se již podařilo zpracovat několik desítek kronik, jejichž bohatý obsah tak může v této podobě sloužit odborné i laické veřejnosti.

Nejrozsáhlejší součástí muzejní sbírky archiválií jsou pozůstalosti a odkazy, dokladující život významných osobností našeho města a regionu. Celých jedenáct archivních krabic zaplňuje veliké kronikářské dílo Aloise Beera. Jeho celkový rozsah představuje neuvěřitelný tři a půl tisíce stran vyprávění a zejména obrázků, přibližujících nám plasticky život našeho města (ale nejen jeho) v 19. století. Beerovo dílo je však na nekvalitním materiálu a jakákoliv manipulace s ním, tedy i například jeho studium, je přímo ohrožuje. Proto bylo naskenováno a je každému zájemci k dispozici v digitální podobě.

Muzejní archiv obsahuje i materiály, týkajících se dalších osobností našeho města: Františka Vladislava Heka, Františka Adolfa Šuberta, Františka Kupky, Radima Drejsla, Josefa Mnohoslava Roštlapila, Františka Pišla, Karla Michla - abychom vyjmenovali alespoň ty nejzajímavější. V sedmdesátých letech minulého století se archivní sbírka rozrostla o materiály, dokumentující rodinu Laichterovu a částečně i jejich nakladatelství. Cenná je zejména korespondence a četné rukopisy.

Další částí archivní sbírky jsou materiály, týkající se života města. Mezi nimi vynikají zejména archiválie četných spolků, dokládající bohatou společenskou a kulturní minulost Dobrušky. Spolkové archiválie sahají od druhé poloviny 19. století až do současnosti a stále přibývají.

Řadu dokladů archivní povahy vlastní naše muzeum i o obcích spádové oblasti Dobrušska, která se dnes zhruba kryje se správní oblastí nově ustaveného města III. stupně. Cenné jsou zejména soukromé materiály, ukazující život v těchto obcích v minulých dobách.

Rozsáhlou součástí archivní sbírky jsou také fotografie. Od té nejstarší (vlastně ještě daguerrotypie), na níž se nechal v roce 1843 zvěčnit Josef Mnohoslav Roštlapil až po současnou fotodokumentaci, která je již zachycována digitální technikou. Staré fotografie, které nám lidé přinášejí, již od nich dnes nepožadujeme, ale jen si je zapůjčujeme k digitalizaci a hned je majitelům vracíme. Stejně tak je tomu s filmy, u nichž zajišťujeme u odborných firem přepis na videomateriál.

Archivní sbírka dobrušského muzea je nejdynamičtěji přibývajícím muzejním fondem. Také díky moderní počítačové technice můžeme dnes kopírovat a ukládat archiválie, které si dříve každý uchovával jen jako rodinnou památku. Archivní fond muzea je rovněž postupně zpřístupňován veřejnosti, ať již formou článků a publikací, videofilmů, nebo CD ROMů. Našim přáním do budoucna je, aby se spolupráce s veřejností ještě více rozšířila a obohatila tak poznatky o blízké i vzdálenější historii našeho města a regionu.

Plán dobrušské synagógy z roku 1867
Plán dobrušské synagógy z roku 1867
TGM v Dobrušce (1926)
TGM v Dobrušce (1926)
Rukopis Karla Michla
Rukopis Karla Michla
Dopis F. A. Šuberta dobrušské městské radě
Dopis F. A. Šuberta dobrušské
městské radě
Koleda na Cháborách v roce 1914
Koleda na Cháborách v roce 1914