Beer Alois

A picture

Obsah

Významné osobnosti Dobrušska

Beer Alois

 kronikář, mAlois Beeralíř

* 27.02.1833 v Dobrušce
† 10.10.1897 v Dobrušce

Vyučil se soustružníkem a svoje pracovní i životní zkušenosti obohatil na svém tovaryšském vandrování, při němž se dostal až do Vídně, Lublaně (kde také navštěvoval malířské kurzy) a mnoha dalších míst tehdejší monarchie. Po návratu do rodného města si zařídil živnost. Svým okolím byl považován za podivína, ale i on sám se k místním měšťákům choval značně nesnášenlivě.

Byl velkým příznivcem a nadšeným propagátorem technického pokroku. Podílel se na uspořádání a úspěchu dvou krajinských hospodářských a průmyslových výstav, které se uskutečnily v Dobrušce v letech 1889 a 1892. V osobním životě se však stahoval do soukromí a jeho jediným důvěrníkem se stále více stávaly sešity, do nichž psal a maloval všechno, co kolem sebe viděl.

Beerovo kronikářské dílo je takřka monumentálním dokumentem, zobrazujícím slovem a obrazem život ve druhé polovině 19. století. Na třech a půl tisíci stránkách v téměř sedmdesáti sešitech zachytil především Dobrušku, ale značná část sešitů je věnována i jeho cestám a tovaryšskému vandrování. V rodném městě nakreslil a popsal všechny domy a podal i charakteristiku jejich obyvatel. Obdobnou pozornost věnoval Beer také ostatním městům a vesnicím v celém Podorlicku, ale i v jiných regionech, které třeba jen krátce navštívil (např. Povltaví, Šumava). Jsou zde zachyceny např. plány dnes již neexistující domů a jejich nákresy, lidé i významné události. Podrobně jsou dokumentovány především válečné události roku 1866, které podstatným způsobem zasáhly do života tehdejších měst a obcí východních Čech. Beer zachytil také oblečení, výrobní nástroje a výrobky a mnoho dalších věcí, které viděl vnímavýma očima. Jeho dílo nám tak zprostředkovává nejen svět objektivní, ale i myšlení a názory jeho i jeho současníků. Tvoří tak zvláštní svědectví o jeho době, kraji i městě. Dosud ne plně byly využity informace nejen historického, ale především etnografického charakteru.

Beerovi současníci nejevili o jeho dílo příliš velký zájem. Výjimkou byl například pražský fotograf Eckert. Po autorově smrti byly sešity odloženy a pro veřejnost je objevil až Karel Michl, který je vystavil v Umělecké besedě v roce 1937. S uznáním se o Beerově odkazu vyslovili mj. Josef Čapek a Vladislav Vančura.

Celé Beerovo dílo je dnes uloženo v archivní sbírce dobrušského muzea a zásluhou především Karla Michla z něho byly publikovány čtyři výbory: Nevděk, Dobruška 1936; Lituji, že nejsem básník, Praha 1970; Na vandru, Hradec Králové 1973; Památnosti mého podomování, Hradec Králové 1978; Alois Beer (výbor uspořádal Jiří Mach), Dobruška 2003.

Beerův dům v Opočenské ulici v DobrušceHrob A. Beera je na čestném pohřebišti městaDomek F. L. VěkaNovoměstská ulicePožár roku 1866Ukázka z Beerových obrazových kronikVýstava 1892Židovské náměstí po požáru 1866