Památky na Studánce

A picture

Obsah

Historie Dobrušky a sloučených obcí

Památky na Studánce

Mnohé z památek, dokládajících dějiny našeho regionu, se nacházejí mimo vlastní město. Již nejstarší dějiny mají svůj hmotný doklad v pohřebišti v Halíně, hradišti na Chlumu, nebo v cháborském hradu. Nedaleko od posledně jmenovaného najdeme i další pozoruhodnou památku – kapli Panny Marie na Studánce.

Ke studáneckPoutní kaple Panny Marieé kapli se váže jedna z nejkrásnějších pověstí z Dobrušska. Podle ní dobrušský sládek Jan Tmej, zvaný Karafiát, náhle oslepl. Nepomáhali lékaři, nepomohly ani báby kořenářky, sládkův svět byl stále temný jako bezměsíčná noc. Jediná naděje, která mu zůstala, byla v modlitbě. Obracel se úpěnlivě zvláště na milosrdnou Pannu Marii, matku Ježíšovu, s prosbami o pomoc v beznadějné situaci. Za nějaký čas se mu po tři noci za sebou zdál podivný sen, v němž se zjevila Panna Maria a nabádala ho, aby se vypravil do Hradišťského lesa, vyhledal zde studánku zasypanou listím, vyčistil ji a její vodou si po tři dny vymýval oči. Sládek uprosil svoji ženu, aby ho na ta místa zavedla.

Za pomoci hajného studánku skutečně objevili a podle pokynu ze snu si sládek její vodou vypláchl oči. Údivem vykřikl, protože v tu chvíli začal rozeznávat světlo a tmu. Po tři dny chodil ke studánce, modlil se a vodou oči vymýval. Po této době opět nabyl ztraceného zraku.

Na památku zázračného uzdravení nechal sládek vystavět na onom místě dřevěnou kapličku u pramene, k němuž z daleka i z blízka putovali lidé, aby vyzkoušeli účinky zázračné vody. V průběhu 18. století zde vzniklo poutní místo, které v roce 1755 vyzdobili opočenští páni Colloredo-Mansfeldové nádhernou barokní kaplí. V ní také našly své místo půvabné votivní obrázky, připomínající zázračná uzdravení spojená s těmito místy. Dnes byste je zde ovšem hledali marně. Byly odvezeny do bezpečí, aby se nestaly obětí nenechavých rukou.

Na polygonálním půdorysu kaple s později přistavěnou sakristií vyrostla nevysoká stavba, ozdobená barokně prolamovanou střechou s věžičkou, v níž visí zvonek. Jen malý kousek pod ní najdeme malou stavbu jako přístřešek nad vodním pramenem. V jejím výklenku je soška Panny Marie a na druhé straně pumpa, která vytahuje příjemně chladivou vodu. Při veliké povodni v červenci 1998 však i do tohoto vodního zdroje vnikly nečistoty a voda stále není pitná.

Směrem k Dobrušce najdeme křížovou cestu Křížová cesta - Boží hrobs Božím hrobem. Byla vybudována počátkem minulého století z příspěvků sousedů z blízkých vesnic a osad. V Božím hrobě je zasazen kámen, který sem přivezli z pozůstatků středověkého cháborského hradu, o čemž nás poučuje i nápis, který je v kameni vytesán a datuje tuto stavbu do roku 1905.

Socha sv. Jana NepomuckéhoOpravdovou uměleckou perlou studáneckého areálu je pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého. Na rozdíl od obvyklých pojetí zpodobňuje světce jako poutníka na jeho poslední pouti do Staré Boleslavi.

Postava s typicky barokně rozevlátým šatem směřuje ke studánecké kapli a jejímu zázračnému prameni. Plastika pochází z roku a její autor se zřejmě nechal při své tvorbě inspirovat velkými umělci české baroka, především Matyášem Bernardem Braunem, který v blízkosti našeho kraje zanechal početnou řadu svých výtvorů. Památkový areál na Studánce tak patří k tomu nejcennějšímu, co nám zde dějiny tohoto kraje zanechaly, a za návštěvu a za poznání opravdu stojí.