Doly

A picture

Obsah

Historie Dobrušky a sloučených obcí

Doly

Osada Doly je místní částí města Dobrušky. Poprvé ji uvádí "Seznam míst v Království českém" z r. 1872 jako osadu města Dobrušky s 34 domy a 176 obyvateli, z čehož byli 83 muži a 93 ženy. Kdysi procházela zdejším údolíčkem podél Bačetínského potoka, který J. M. Roštlapil ještě před stanovením úředních názvů nazývá Zlatým potůčkem, jedna z odboček obchodní stezky Kladsko - polské. V místech dnešní silnice do Valů a dále do Ohnišova ještě žádné komunikace nebylo.

Pro výstrahu lupičům i jiným škůdcům lidské společnosti stávala při této obchodní stezce Valskými Doly nad bývalým kamenolomem nad dnešním čp. 64 na oválné kamenné podezdívce několikaramenná šibenice jako symbol dobrušského hrdelního práva. To bylo zrušeno až soudní reformou královny Marie Terezie roku 1766. Šibenice byla odstraněna císařským nařízením roku 1788. Kamenná podezdívka zde byla ještě v roce 1870.

Krásné a tiché romantické Valské údolí, k procházkám jako stvořené, kterým se dostaneme do Valu, Provoze, Bačetína či Ohnišova, katastrálně náleží obcím Valu a Dobrušce. Poetická krása tohoto místa učarovala i akademickému malíři Františku Kavánovi, který při svém dobrušském pobytu v lednu až srpnu 1896 zdejší motivy zachytil na svých obrazech.

Na Dolech stávalo také několik mlýnů. Potok Brtva poháněl Vejclův mlýn hned pod hřbitovem, jinak řečený "Pod kostelíčkem", kde počátkem 20. století bývala po krátký čas i hospoda. Další, tzv. Špitálský mlýn, později brusírna skla, poháněla rovněž Brtva, posílená již Bačetínským potokem. Dále proti jeho proudu byl mlýn Vondřejcův a další stál poblíž dnešního přírodního divadla ve Valu. U všech těchto mlýnů byly menší rybníčky k zachycení vody.

V údolíčku se rovněž dochovaly dřevěné roubené stavby, zbytky původní lidové architektury.

Čp. 64Mlýn čp. 60Vondřejcův mlýn čp. 29