Historické a kulturní památky

A picture

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

památky

Radnice

Nejvýznamnější budova města z 16. st., do r. 1765 zde sídlil hrdelní soud, později městská samospráva. Radnice přežila dva velké požáry v 19. st. Součástí stavby je 45 m vysoká věž, která z ochozu nabízí výhled na Orlické hory a Podorlicko, za příznivého počasí lze dohlédnout i na Krkonoše.

Hrobka rodiny Laichterovy

Městský hřbitov byl založen v roce 1874 v prostoru pod kostelem sv. Ducha na kopci nad Dobruškou. Svůj věčný odpočinek zde našla řada významných osobností, jejichž život a dílo jsou spjaty s dějinami města.

Kovárna čp. 364

Na konci Kostelní ulice, proti kostelní sakristii u křižovatky do ulice Domašínské, stojí stará kovárna čp. 364.

Památník obětem nacismu

Druhá světová válka stála Československo 360.000 mrtvých. Většina z nich však nezemřela na bojišti, ale jako oběti teroru německých okupantů či jejich zvrácených rasových teorií. Do tohoto počtu patří také jedenasedmdesát občanů města Dobrušky, které tak má smutné prvenství: v poměru k počtu obyvatel mělo nejvíce mrtvých ze všech východočeských měst.

Laichterův dům čp. 360

Asi 50 metrů od kovárny do Domašínské ulice stojí domek čp. 360. Odtud pocházeli a sem se rádi vraceli členové rodiny Laichterovy, z nichž mnozí se výrazně zapsali do českých kulturních dějin.

Mariánský sloup

V roce 1733, v období nejtužší protireformace, rozhodli dobrušští postavit na náměstí vysoký sloup s Pannou Marií, obklopený čtyřmi sochami svatých, aby bylo jasně patrné, že Dobruška je městem katolickým.

Měšťanský dům čp. 14

Až do druhé poloviny 16. století sloužil jako radnice dům čp. 14 , stávající před Vodní branou. Dodnes se v jeho interiérech dochovaly původní renesanční dispozice.

Měšťanský dům čp. 17

Ve frontě domů na náměstí F. L. Věka, na straně k Novému Městu nad Metují, upoutá na první pohled především dům s číslem popisným 17.

Mikve

těsném sousedství synagógy, v dnešní budově dobrušského muzea, se nacházel rabínský dům. V minulosti byly oba doma propojeny vchody, směřujícími do úzké středověké uličky. Dodnes je tato ulička, překlenutá nádherným prampouchem, vidět při pohledu na zadní trakty objektů.

Rýdlova vila, čp. 187

Dům čp. 187, dnešní Klub důchodců, byl postaven v roce 1919 podle projektu významného českého architekta, profesora Jana Kotěry, přítele rodiny Laichterových.

Socha F. L. Věka

Dokonce i někteří občané Dobrušky mají problémy, které jméno je vlastně správné: F. L. Věk, nebo F. Vl. Hek? Chceme-li mluvit o historické osobnosti vzdělaného vlasteneckého kupce a spisovatele, pak jde o Františka Vladislava Heka. František Ladislav Věk, tedy F. L. Věk je románovým hrdinou stejnojmenné pentalogie Aloise Jiráska.

Socha Nejsvětější Trojice

Nedaleko od Belvederu, po pravé straně silnice ke Křovicím, stojí v zahradě mezi dvěma kaštany pozdně rokoková socha Nejsvětější Trojice z roku 1809, dílo místního sochaře Martina Bartoše.

Socha Panny Marie u hřbitova

Přístupový prostor před hřbitovem byl v roce 1925 parkově upraven a po svém zakladateli nazván Venclíkovými sady. Uprostřed lipové aleje, lemující cestu k městskému hřbitovu, je krásná barokní kamenná plastika Panny Marie s Ježíškem.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Přímo proti vchodu do HeSochakova rodného domku stojí kamenná plastika sv. Jana Nepomuckého. Je nejstarší sochou zdobící město.

Socha sv. Jana Nepomuckého na Studánce

ocha je umístěna na okraji osady Studánka, v poutním místě na začátku křížové cesty. Je zhotovena z šedého pískovce. Čtyřboký kvádrový podstavec je na vrcholu zakončen spirálami a motivem révového listu. Vpředu i vzadu na podstavci jsou reliéfní rámečky.

Městské lapidárium

Již na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století začaly podléhat zkáze plastiky sochařské dominanty dobrušského náměstí F. L. Věka – mariánského sloupu. Socha sv. Jana Nepomuckého V té době se poprvé s naléhavou intenzitou projevila potřeba vytvořit v samotném městě místo, které by mohlo sloužit jako "útulek" pro kamenné artefakty.

Socha sv. Vavřince

Sochu sv. Vavřince vytvořil v roce 1733 královéhradecký sochař rakouského původu Ondřej Decker.

Synagoga

Hned vedle náměstí F. L. Věka je náměstí Šubertovo, zvané také Malé náměstí. V dobách dávno minulých se mu říkalo Židovské město. Dobruška byla totiž jedním ze šesti míst v Podorlicku, kde se usadili Židé.

Židovský hřbitov

Místem posledního odpočinku dobrušských Židů byl židovský hřbitov na konci dnešních ulic Křovické a Javorové.

kostely, kaple

Děkanství

V sousedství kostela je budova děkanství. Původní dřevěná stavba shořela při požáru roku 1806 a v roce 1807 ji nahradila nová budova, vybudovaná stavitelem Josefem Vilémem Ehemannem z Rychnova nad Kněžnou. Nad portálem vchodu do empírového děkanství je kamenný znak Colloredo-Mansfeldů.

Kostel svatého Ducha

Na výšině nad městem směrem k Orlickým horám postavili naši předkové kostel, zasvěcený svatému Duchu. Již samotné toto zasvěcení napovídá, že počátky kostela musíme hledat hluboko ve středověku, snad až v dobách, kdy byl náš kraj postupně osídlován a vznikaly zde první středověké osady. Vznik kostela svatého Ducha tedy zřejmě souvisí se samotnými počátky křesťanství v našem regionu.

Kostel svatého Václava

Děkanský kostel je jedním ze svědků nejstarší minulosti Dobrušky. Jeho paměť sahá až do dob, kdy naše město vznikalo. Pravděpodobně již tehdy byl spolu s prvními domy postaven kostel, zasvěcený zřejmě již od počátku Panně Marii a svatému Václavu.