Aktuality - Návštěva židovského hřbitova

A picture

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Návštěva židovského hřbitova

Typ: náš tip
Márnice, kterou se na židovský hřbitov vstupujeUpozorňujeme zájemce o návštěvu dobrušského židovského hřbitova (50.2981747N, 16.1637694E), že je potřeba si vypůjčit klíč v informačním centru na náměstí F. L. Věka nebo v muzeu na Šubertově náměstí, a to proti podpisu a kauci 500 Kč. Klíč se půjčuje zhruba na dvě hodiny, nejpozději však do konce otvírací doby.
Židovský hřbitov na Skalce (obec Podbřezí, 50.2627700N, 16.2185181E) je volně přístupný.

Dobrušský židovský hřbitov byl založen v roce 1675. Jak bylo obvyklé, musel být umístěn mimo město, na konci dnešní Křovické ulice. K tomuto učelu byl vyhrazen pozemek o rozloze 50 x 10 kroků, který byl později obehnán kamennou zdí. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z roku 1688. Představují goticko-renesanční kvadrátní typ a jsou pod nimi pohřbeny paní Šejndl, dcera Šemuelova, a paní Bliml, manželka rabína Mošeho. Náhrobky z 18. století, které najdeme rovněž ve starší části hřbitova, prozrazují výrazný vliv barokního slohu. Všechny staré náhrobky patří k typu stély – deskového kamene zapuštěného kolmo do země. Z ozdob se vyskytují zejména u barokních náhrobků různé motivy mušlí, spirál, rostlinných ornamentů a křivek. 19. století přináší vliv klasicismu s využíváním stříšek a sloupů. Pomníky jsou zdobeny reliéfy lvů, otevřené knihy, spojených rukou nebo koruny („koruna dobrého jména“ jako připomenutí dobrých vlastností zesnulých) a dalšími výtvarnými prvky. Objevují se i rodová znamení, např. žehnající ruce jako symbol kněžského pokolení (kohenů) či konvice jako symbol pokolení chrámových služebníků (levitů).

Na náhrobcích můžeme sledovat i výtvarný vývoj hebrejského písma. Nejstarší stély mají plasticky vystupující tzv. čtvercové hebrejské písmo, na pozdějších je totéž písmo ryté do hloubky. Barokní a rokokové pomníky nesou opět vystupující písmo, které se v 19. století znovu mění na ryté. Nápisy udávají datum úmrtí (v pozdějších dobách i pohřbu), jméno zemřelého, jméno jeho otce, u provdaných žen jméno manžela. Židé měli pouze jména osobní, rodinná jména byla zavedena až v době císaře Josefa II. v roce 1787. Řada nápisů vyzdvihuje i dobré vlastnosti zemřelého s použitím citátů ze Starého zákona.

Historickou zajímavostí dobrušské „zahrady mrtvých“ (jak také Židé nazývali své hřbitovy) je společný hrob židovských vojáků rakouské armády, kteří padli v bitvě u Náchoda v prusko-rakouské válce roku 1866. Hroby z 19. a 20. století se již téměř neliší od hrobů na křesťanských hřbitovech. Na dobrušském židovském hřbitově nalezli místo svého posledního odpočinku i Židé z Opočna, Třebechovic pod Orebem, Nového Města nad Metují a dalších okolních míst. Pohřbívalo se zde až do druhé světové války a řada náhrobků „in memoriam“ nám připomíná i nacistické koncentrační tábory a jejich oběti.


Vytvořeno: 20. 6. 2019
Poslední aktualizace: 20. 6. 2019 10:54
Autor: Jiřina Vlková